Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů na téma datová centra. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Zvyšte akceschopnost svého digitálního podniku
CIO Business World 6/2019, Clint Boulton, str. 24-25
Cloud computing je technologií hlavního proudu. K běžným infrastrukturám dnes patří Iaas, SaaS nebo PaaS. Objevuje se ale i nový pojem XaaS – všechno jako služba. XaaS zahrnuje každou výpočetní službu poskytovanou přes internet, placenou na základě flexibilního modelu spotřeby. Je to tedy provozní model IT, který podporuje digitální podnik. Tento model typicky zahrnuje využití agilních nebo DevOps metodik kvůli rychlejšímu poskytování technologických služeb. Žádný univerzální návod pro zavedení XaaS neexistuje, ale lze na něj uplatnit všeobecná pravidla. K těm patří vybrat si správné strategické partnery, hlídat si výdaje cloudu, zvážit jaká data do cloudu umístit a nezapomenout na regulace a předpisy dané státními či jinými organizacemi.
Cloud vládne, funkcionality zůstávají
CIO Business World 6/2019, Lukáš Kříž, str. 42-43
Jak řešit v dnešní době podnikovou archivaci dat? V minulých letech se kladl důraz hlavně na archivaci e-mailové komunikace, ale dnes je potřeba archivovat nejrůznější typy obsahu, jako jsou multimédia nebo provozní záznamy infrastruktury. Archivační řešení by měla poskytovat definici uchovávání dat, řešení jejich přístupnosti a možnosti jejich vyhledávání, transparentnost, jejich export a mazání a také jejich zabezpečení. Také je potřeba splňovat požadavky vnějších regulátorů (např. státu). To vše se snaží současná archivační řešení reflektovat a vytvářet efektivní správu historických záznamů.
AWS vs. Azure vs. Google Cloud: Co je nejlepší pro podniky?
COMPUTERWORLD 11/2019, Scott Carey, str. 18-22
Podrobné pojednání přináší srovnání mezi v dnešní době nejpoužívanějšími cloudovými platformami Amazon AWS, Microsoft Azure a Google Cloud. Platformy jsou srovnány podle kritérií funkcí a služeb, výpočetní síly, úložiště, databáze a sítě, hybridních možností, ceny, zákazníků a finálních výhod a nevýhod. Celkový verdikt vychází nejlépe pro AWS, pokud jde o nejširší řadu funkcí a zralost. Tato platforma tvoří solidní nabídku především pro velké organizace. AWS je také stále lídrem trhu. Microsoft Azure investuje do budování cloudové platformy a posiluje vazby se svým softwarem pro infrastruktury zákazníků. Díky tomu se platformě AWS přibližuje. Google Cloud usiluje o to stát se vážnou konkurencí v podnikové sféře. Například platforma Kubernetes a strojové učení k tomu přispívají velkou měrou.
Jak zvládnout správu vícecloudového prostředí
COMPUTERWORLD 11/2019, John Edwards, str. 24-25
Provoz rozptýlený do více cloudových prostředí vytváří vysoké nároky. Jedním z takových nároků je jednotná správa technologických aktiv napříč různými cloudy. Organizace vstupující do multicloudového prostředí potřebují najít způsob jak řídit konzistenci v různých cloudech. Důvodem k přechodu do multicloudu může být nejen snižování nákladů, ale také dohled, automatizace a zabezpečení dat. Proto existují například nástroje pro multicloudový monitoring, které kontrolují dodržování předpisů a zajištění řídícího dohledu. Takové nástroje nabízí mnoho dodavatelů a je potřeba je pečlivě vybrat. K dalším funkcím, které by takové nástroje měly splňovat patří možnost používat automatizaci pro nápravu nesprávných konfigurací cloudu, možnost mezitýmové spolupráce a používání firemních funkcí v rámci všech platforem. Mezi další klíčové vlastnosti patří provozní informační a řídící panel, vizualizační služby, podnikový reporting nebo škálovatelnost. Při finálním výběru je také dobré zvážit srozumitelnost nástroje pro všechny zaměstnance, ať už mají odborné vzdělání v oblasti technologií či ne.
SaaS: Opravdu se vyplatí
COMPUTERWORLD 12/2019, Vít Petrjanoš, str. 12-17
SaaS je pravděpodobně nejčistší formou cloudu a také největším segmentem cloudového trhu. Autor článku zmiňuje osm atributů, které by poskytovatelé softwaru měli nabídnout. Mezi tyto atributy patří například bezpečnost (včetně GDPR), škálovatelnost, interoperabilita mezi systémy nebo analytika. Všechny podnikové aplikace SaaS by také měly nabízet podnikové zálohování a obnovu. Proč se tyto služby vyplatí? SaaS mohou výrazně snížit náklady na provoz podnikového softwaru a to nejen z hlediska TCO, ale i obětované příležitosti. Vždy záleží na dané situaci, kterou oblast SaaS ve firmě nahradí. Náklady na údržbu on-premise řešení činí obvykle 22% z ceny softwaru. Pokud tedy cloudový software přijde ročně na méně než zmíněných 22%, pak se vyplatí. A i kdyby údržba možná stála více než u on-premise řešení, u cloudového řešení není nutné platit za počáteční licenční řešení a minimalizuje se počáteční investice. Pro SaaS také není nutné platit nákladnou techniku a specialisty. Dalším důvodem pro pořízení služeb SaaS může být fakt, že podnik nemůže sehnat náhradu za odcházející specialisty. V ČR spousta firem cloudovému řešení nedůvěřuje, SaaS si pořizují většinou menší firmy, střední firmy jimž dosluhuje IT a menší počet velkých korporací. Firmy se také bojí závislosti na dodavateli, to lze vyřešit správně nastavenou smlouvou. V článku je uveden seznam poskytovatelů služeb SaaS v ČR.
Server, nebo cloud?
IT Systems 12/2019, příloha TRENDY ICT 2020, Jiří Jinger, str. 8
V roce 2018 v České republice využívalo některou ze služeb placeného cloud computingu 27% firem. Cloud v ČR využívají dvakrát častěji velké subjekty než malé. K nejčastěji využívaným cloudovým službám u nás patří cloudový e-mail, ukládání dat do cloudu a kancelářského softwaru. Další firmy o přechodu do cloudového prostředí uvažují. Proto je dobré vzít v úvahu pozitivní faktory, které pomůžou při výběru cloudového řešení. Jedním z těchto faktorů jsou peníze, neznamená to že s přechodem do cloudu lze nutně ušetřit, ale cloudové řešení umožní věnovat se primárním činnostem a ne problémům s IT. Na cloud je možné přesunout veškeré firemní systémy a dá se využít i u velmi malých firem. Díky cloudu lze také získat přístup k nadstandardním IT řešením a není u něj nutné se starat o aktualizace a licence. Také umožňuje flexibilitu v případě nutnosti přidání uživatelů, kteří pracují ve firmě na kratší dobu (např. brigádníci).
Hybridní cloud a splacení „technického dluhu“
IT Systems 12/2019, Adrian Keward, str. 49
Některým firmám se stává, že když chtějí přejít do veřejného cloudu, tak zjistí že tento krok je velmi náročný, ať už z důvodu zastaralých systémů nebo bezpečnostních problémů. Výsledek je, že takové firmy často skončí u hybridní cloudové infrastruktury. Lze tím získat větší flexibilitu, kontrolu a škálovatelnost. I tato hybridní struktura může přinést úspory a efektivitu. Pro mnoho organizací je ale zásadní problém zjistit, které programy organizacím běží na jejich starších systémech. Takovéto spoléhání se na zastaralý kód a systémy se nazývá „technický dluh“. Pro mnoho organizací je lepší se držet starých systémů, než podstoupit rekonstrukci infrastruktury. Klíčem k odstranění tohoto technického dluhu a posunu k efektivnějšímu systému je dobře naplánovaný a rozfázovaný přístup. Lze třeba použít něco jako kontejnerový systém, kdy se různé části procesů vloží do různých řešení (např. webová část do veřejného cloudu, aplikační logika do soukromého cloudu a databáze se nechají ve vlastním datovém centru). Tento postup může lépe řídit riziko a udržet náklady na nízké úrovni. Pro hybridní řešení je zapotřebí aby cloud zaručoval přenositelnost, migraci, heterogennost a negeneroval vyskoké poplatky při přesunu úloh v rámci hybridního kontinua.
Jak zabezpečit cloudová řešení
Security World 4/2019, Jan Pinta, str. 28-30
V dnešní době je bezpečnost podnikových aplikací zajištěna firewallem nové generace. To se ale nyní mění díky přesouvání dat do cloudových aplikací. Existují virtuální verze firewallů nové generace a operační systémy používají i v cloudu tradiční Advanced Endpoint Protection. Kromě tradiční ochrany veřejného cloudu je potřeba využít další vrstvy ochrany z důvodu neustálého dynamického pohybu v těchto aplikacích. Data podniků jsou dnes ukládána na různých místech a zodpovědnost za jejich zabezpečení zůstává stále na jejich vlastníkovi. Je proto dobré zajistit technologii zvanou CASB (Cloud Access Security Broker), která umí zjistit rizika, zajistit soulad, spravovat data, sledovat chování uživatelů a kontrolovat zranitelnosti. Asi nejrychleji se rozvíjející oblastí z prostředí cloudu je oblast kontejnerových služeb. U nich je potřeba změnit výchozí chování a nastavit síťová bezpečnostní pravidla. Kromě nativní ochrany je potřeba nasadit i nástroje třetích stran k nepřetržitému sledování prostředí Kubernetes.
Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2020 podle Gartneru
businessworld.cz, 7.11.2019
S tím co bude trendem ve světě technologií podle Gartneru příštích pět let nás seznamují jeho odborníci. Prvním trendem je hyperautomatizace, která je výsledkem kombinace několika nástrojů využívajících strojové učení, klasického balíčkového softwaru a automatizačních nástrojů, které společně plní konkrétní úlohy. Druhým trendem je mnohozážitek. V příštích letech nastane zásadní změna způsobu, kterým uživatelé vnímají digitální svět a interagují s ním. Virtuální, rozšířená a smíšená realita k tomu napomáhají již dnes. Třetím trendem je demokratizace dovedností, která umožní lidem přístup k odborným technickým znalostem (například z oblastí, jako jsou strojové učení nebo vývoj aplikací) nebo ke znalostem z byznys domén (obchodní proces, ekonomická analýza) pomocí radikálně zjednodušeného rozhraní a bez nutnosti nákladného a rozsáhlého školení. Čtvrtým trendem je rozšíření lidských možností. Tento trend se zaměřuje na možnosti, jimiž mohou být technologie co nejpřirozeněji využité pro zlepšení lidských kognitivních a fyzických schopností. Pátým trendem je transparentnost a dohledatelnost, která se týká osobních a citlivých dat. Tento trend má širší dosah a význam protože souvisí s postoji, aktivitami, technologiemi a postupy týkajícími se souladu s předpisy, způsoby využívání AI a dalších pokročilých technologií. Šestým trendem je výkonný/posílený edge. Jedná se o výpočetní topologii, v níž je zpracování informací a sběr nebo doručování dat a obsahu umístěné blíže zdroji, repozitáři či uživateli této informace. Cílem je udržet datový provoz a zpracování v místě, a snížit tak latenci, využít naplno možností okrajové infrastruktury a zvýšit autonomii v této oblasti. Sedmým trendem je distribuovaný cloud, který rozkládá veřejné cloudové služby do různých lokalit. Osmým trendem jsou autonomní věci, fyzická zařízení využívající AI k automatizaci úkonů či úloh, jež dříve dělali lidé. Devátým trendem je praktický blockchain, který přináší digitální důvěru, transparentnost a výměnu hodnot napříč obchodními ekosystémy. Desátým trendem je AI bezpečnost, která je nutná z důvodu rozšiřování AI do všech oblastí našeho života.
Cloudová kontaktní centra nahrazují klasická call centra. Pomáhají zlepšovat péči o zákazníky
businessworld.cz, 13.11.2019, Jiří Zeman
Novodobí zákazníci jsou technologicky mnohem vyspělejší i sebevědomější než tomu bývalo dříve. Většinou používají hned několik kanálů najednou jako je chat, SMS, e-mail a sociální sítě. Tuto multikanálovou komunikaci dobře zvládají cloudová kontaktní centra, a proto řada firem péči o zákazníky stěhuje do cloudu. Při nízkých provozních nákladech lze získat moderní funkce péče o zákazníky, tzv. CX nástroje. Zároveň cloud přináší flexibilitu a škálovatelnost, které může chybět u on-premise řešení. Jeden ze zásadních benefitů přechodu do cloudového kontaktního centra je značné zvýšení produktivity práce. Nabízí totiž sjednocené uživatelské rozhraní pro operátory i jejich nadřízené včetně integrace všech potřebných systémů a databází.Cloudová platforma pro kontaktní centrum představuje unifikované řešení, ke kterému lze dostat prostřednictvím internetu odkudkoli. Nabízí jeden jediný bod pro monitoring, řízení i kontrolu celého kontaktního centra. Monitorovací funkce navíc fungují v reálném čase a umožňují získávání informací o výkonu call centra kdykoli.Cloudové platformy podporují redundantní architekturu a v případě, že se v konkrétním komunikačním uzlu něco pokazí, dokáží rychle přepínat mezi různými lokacemi. Pokud se vyskytne závažný problém na některé z poboček pokračuje cloudové kontaktní centrum v provozu a automaticky přesměrovává všechny datové toky na jiná místa.Cloudová řešení proto umožňují i menším a středně velkým firmám využívat ty nejmodernější funkce a nástroje, které dříve měly k dispozici pouze velké korporace.
České firmy se cloudu nebojí
businessworld.cz, 10.12.2019
Stále více českých technologických firem se přesouvá do cloudu, alespoň nějakou část infrastruktury v něm má 84,2 % dotazovaných firem. Z těch zbývajících zvažuje přechod během příštího roku 52,4 %. Vyplývá to z průzkumu, který provedla společnost Revolgy a její přední IT specialisté na cloudové technologie. Nejvíce firmy využívají cloud pro ukládání dat, k zálohám při výpadku firemní infrastruktury, pro hosting firemních interních systémů, dále pak pro výpočetní výkon, analýzu dat a big data. Mezi poskytovateli vedou Amazon Web Services (52,7 %) před Google Cloud Platform (38,4 %), výraznější oblibě se pak u firem těší ještě Microsoft Azure (29,5 %). Hlavními argumenty, proč se firmy rozhodly na cloud přejít, byla především flexibilita (77 %), tedy možnost snadno vytvářet nová prostředí a instalace. Následovaly nulová potřeba údržby a nákupu hardwaru (65,2 %) a škálovatelnost (57,1 %). Z průzkumu rovněž vyplynulo, že firmy s přechodem na cloud neměly zásadní problémy, na škále 1–10 (od nejsnazšího po nejkomplikovanější) hodnotilo průběh implementace čísly 9 a 10 méně než 5 % dotázaných.
Budoucnost využívání cloudů SME
www.cb-nn.com, 24.10.2019
Hybridní cloud představuje perspektivní způsob pro malé a střední podniky (SME) jak v oblasti ukládání dat, zálohování, týmové spolupráci a zabezpečení dat snížit náklady a zároveň využít nové technologie. V současné době existují řešení, která umožňují efektivní využití sociálních sítí, sdílení dokumentů či zasílání rychlých zpráv na místní a globální úrovni. Tyto služby jsou značně flexibilní a lze je přizpůsobovat specifickým potřebám společností. Digitální transformace podnikům sice umožňuje automatizaci a urychlení obchodních procesů, ale také výrazně vzroste objem dat. To obvykle vyžaduje modernizaci a rozšíření fyzické infrastruktury, takže každý, kdo chce do budoucna zefektivnit svou IT infrastrukturu, nakonec nevyhnutelně skončí u virtuálních konceptů a cloudových služeb. Klíčem je spolehlivá ochrana infrastruktury, dat a identity zaměstnanců pomocí bezpečnostních systémů v rámci managed IT služeb. Dalším z faktorů, kromě pokračující digitalizace komunikačních a pracovních procesů, který není radno podceňovat, je změna, kterou přináší nová generace mileniálů. Mileniálové stále zkouší něco nového, jsou velmi agilní a chtějí být co nejvíce mobilní. Proto se doporučuje využívat nástroje pro týmovou spolupráci založené na cloudu. Mileniálové také preferují takový způsob práce,ve kterém nejsou pevné vázání na kancelář. Mnoho společností na to reaguje a přechází na produkty typu infrastruktura jako služba (IaaS). Cílem nastavení firemních systémů je dobře skloubit bezpečnost a flexibilitu.
Jak migrovat aplikace do cloudu
www.cb-nn.com, 5.12.2019, Francis Miers
Migrace systémů a aplikací z místního datového centra do cloudu umožňuje na jedné straně snížení nákladů na vlastnictví a na straně druhé zvýšení flexibility, dostupnosti a stability systému. Při migraci systému je obvyklé provést zkušební migraci, dříve než je provedena migrace na živé aplikace. Zkušební migrace se provádí zkopírováním živých dat a provedením migrace se zkopírovanými daty, přičemž uživatelé využívají původní systém. Pokud jde všechno dobře, kopie živé aplikace se zkopírovanými daty bude běžet v cloudu. Následně by měla být zkušební migrace otestována.Testování komplexních systémů není jednoduché, a to ani při úspěšné zkušební migraci. Komplexní systém neustále komunikuje s mnoha dalšími systémy, takže je třeba dbát na to, aby se zkušební kopie nepokoušela připojit k živým systémům včetně živých databází. Pokud by se tak stalo, mohla by do živých systémů odesílat nesprávná data a způsobit tak jejich nesprávnou funkci. Objem testování by mě vycházet ze složitosti a důležitosti systému. Testování by nemělo zahrnovat pouze testy prováděné technickým personálem provádějícím migraci, ale také uživatelské akceptační testování, protože uživatelé si mohou všimnout chyb, které předtím nebyly zřejmé. Migrace celého datového centra obvykle trvá měsíce nebo i roky. Migrace živé aplikace do cloudu obvykle probíhá v omezeném časovém intervalu, například o víkendu. Vzhledem k omezené době musí být migrace jakékoliv živé aplikace vždy pečlivě naplánována. Během zkušební migrace by se měly vyloučit jakékoliv chyby, aby se mohly naplánovat jednotlivé operace tak, aby se migrace vešla do omezeného časového intervalu. I při nejlepším plánování se však mohou vyskytnout problémy. Aby se tomu zabránilo, měl by být připraven plán návratu. To znamená, že v případě problémů se migrace přeruší a systém se vrátí do původního stavu. Po uvedení aplikace do provozu by měl migrační tým provozování aplikace několik dní monitorovat, aby mohl rychle reagovat v případě, že by něco nefungovalo. Migrace aplikací do cloudu je dost podobná migraci do jiného datového centra, existují zde však určité odlišnosti. V cloudu nelze použít starší hardware nebo síťové protokoly a obvykle je vyšší latence, pokud datové centrum poskytující cloudové služby není někde poblíž. Migrace komplexních systémů do cloudu je složitá a náročná. Proto je nezbytné vždy dbát na pečlivé plánování a testování, aby se předešlo možným škodám. Odměnou je snížení nákladů na IT, vyšší spolehlivost a možnost mnohem lépe a rychleji inovovat a uvádět produkty na trh.
Jen 61 % Čechů ví či alespoň tuší, co to jsou cloudové služby
computerworld.cz, 25.11.2019, Radan Dolejš
Ze studie zadané společností IBM vyplývá, že 61 % Čechů už slyšelo o cloudových službách, přičemž muži mají o cloudu větší povědomí než ženy. Ve věkové skupině 18 až 24 let rozumí pojmu cloud dokonce 91 % oslovených, z respondentů starších 65 let ovšem jen třetina, přesněji 35 %. Podle výzkumu považuje více než 72 % Čechů cloud za užitečnou technologii, ve věku 18 až 24 let dokonce 90 % respondentů. Více než polovina dotázaných by umožnila využití cloudu ve veřejné správě, zároveň se ale 75 % z nich obává možného zneužití údajů, špionáže či úniku dat. Podle Čechů jsou cloudové služby nejvhodnější pro odvětví telekomunikací, průmysl a maloobchod. Naopak 76 % respondentů nepovažuje cloudová řešení za vhodná pro bezpečnostní aplikace. Zároveň pouze 28 % dotázaných uvedlo, že by se cloudové servery měly nacházet na území České republiky. Na 48 % Čechů považuje cloud obecně za bezpečný, přičemž 10 % v této oblasti nemá žádné obavy. 12 % má k této technologii rezervovaný přístup, ale nedokáže pojmenovat konkrétní rizika. Většinu respondentů znepokojuje možný neoprávněný přístup k jejich údajům, ztráta dat a netransparentní zacházení s jejich daty. Češi považují cloudové služby za šetrné k životnímu prostředí, ale pouze 40 % souhlasí s tím, že cloudy snižují spotřebu elektrické energie. Celkem 72 % respondentů považuje cloudové služby za užitečné. Studie ukazuje, že informovanost Čechů o cloudové technologii pomalu roste.
Technologické trendy pro rok 2020 v oblasti správy dat
computerworld.cz, 16.12.2019, Dave Russell
Z pohledu informačních technologií jsme svědky dvou hlavních trendů, které budou pokračovat i v roce 2020. První ukazuje, že lokální a veřejný cloud budou stále více ve vzájemné rovnováze. Cloud se stává novým standardem nasazení, kdy 85 % firem se dnes označuje za převážně hybridně-cloudové nebo vícecloudové. S tím souvisí i druhý trend, který řeší problém kyberbezpečnosti a ochrany dat, které jsou i nadále nejzásadnější starostí pracovníků zodpovědných za rozhodnutí v oblasti IT. V roce 2020 budou kybernetické hrozby spíše narůstat než klesat, firmy proto musí zajistit 100% možnost obnovy kritických firemních dat. K dalším trendům patří využití kontejnerů, které povede k rychlejší produkci softwaru prostřednictvím robustnějších možností přístupu DevOps a systém Kubernetes upevní své postavení jako orchestrační platformy pro kontejnery. Firmy také budou v roce 2020 usilovat o cloudovou správu dat s cílem zajistit dostupnost informací napříč všemi úložnými systémy. V hybridním a vícecloudovém prostředí musí být data flexibilní a možnosti cloudové správy v oblasti zvyšování mobility a přenositelnosti dat jsou důvodem, proč se tato technologie stala samostatným odvětvím. Smlouvy o úrovni služeb (SLA) pro dostupnost dat a s tím související očekávání v průběhu následujících 12 měsíců porostou. Oproti tomu limit pro dobu odstávky nebo nedostupnost služeb bude i nadále klesat. Firmy budou i nadále volit a využívat úložné technologie a hardware, které jejich organizacím nejlépe vyhovují, ale správa datových center bude ještě více otázkou softwaru.V roce 2020 bude nabývat na síle trend směrem k nahrazování zálohovacích technologií na úkor rozšiřování. Firmy budou dávat přednost jednoduchosti, flexibilitě a spolehlivosti řešení pro kontinuitu podnikání, jelikož stále vzrůstá potřeba urychlit nasazování technologií. A nakonec jelikož firmy stále více plně závisejí na své digitální infrastruktuře, je v současnosti velmi obtížné jednotlivé systémy a aplikace takto rozlišovat. Proto počet aplikací, které firmy klasifikují jako kritické pro naplnění své mise, bude v roce 2020 stoupat.
AI zvyšuje nároky na chlazení DC
www.dc-nn.com, 13.10.2019, Michael Cantor
Stále více podniků začíná v poslední době využívat nějaké aplikace AI, což ale také přináší problémy s chlazením hardwaru, na kterém aplikace AI běží. Aplikace AI mají obvykle velmi vysoké nároky na výpočetní výkon, což také znamená, že výpočetní jednotky budou generovat více tepla, čímž nároky na chlazení rostou. Prvním řešením může být veřejný cloud, což je sice pochopitelné, ale ne vždy optimální řešení. Cloud i přes všechny své výhody má také některé nevýhody. Někteří IT odborníci se stále obávají ukládání důvěrných dat mimo fyzickou lokalitu podniku a také potenciálních problémů při výpadku cloudu nebo ztrátě připojení ke cloudu. K nejzávažnějším problémům však patří latence a náklady. Pokud využití veřejného cloudu není vhodné nebo dostačující, co je potřeba, aby podnik sám provozoval AI? Pro některé jednodušší aplikace mohou postačovat procesory, ale pro pokročilejší systémy jsou vhodnější GPU, ASIC a FPGA. Přechod na AI obvykle znamená, že společnosti, který využívají stojany s integrovaným chlazením s kapacitou až 7 KW, se musí připravit na chlazení s kapacitou nejméně 30 kW a často až 50 kW na stojan. Přitom chlazení pomocí ventilátorů ztrácí účinnost někde okolo 15 kW. Zřejmým řešením je kapalinové chlazení, které se široce nepoužívá od dob sálových počítačů o velikosti místnosti nebo příležitostného přetaktování. Problémem však je, že chybí osvědčené postupy v oblasti kapalinového chlazení a infrastruktury AI obecně, což ztěžuje plánování a náročnější projekty. Současné postupy vychází ze specializovaných návrhů pro účely velkých cloudových poskytovatelů, které pro podniky nemusí být vždy vhodné. Je tedy vhodné využít využít vlastní areál nebo kolokaci? Kolokace by mohla být zajímavou alternativou mezi místním datovým centrem a veřejným cloudem. Je to proto, že kolokace ponechává organizacím vlastnictví dat a hardwaru, přičemž starost o zařízení přenechají odborníkům. Úspora nákladů díky sdílení prostoru a internetového připojení s dalšími nájemci může být velmi atraktivní. Hlavní bariérou kolokace pro AI je latence. Pro AI neexistuje jedno univerzální řešení, které by vyhovovalo všech organizacím. Většina menších společností a společností, které mají o AI pouze okrajový zájem, bude i nadále používat cloud. Naopak pro organizace, které chtějí aplikace AI široce využívat, může vlastnictví infrastruktury v mnoha případech přinášet provozní i nákladové výhody. Hlavní faktory pro volbu mezi místním datovým centrem a kolokací jsou pak náklady, odbornost a latence.
Personál největším rizikem DC
www.dc-nn.com, 21.10.2019
Lidská chyba bývá hlavní příčinou výpadků datových center. Hlavním důvodem přetrvávání výpadků datacenter je ale selhání řízení, nejen prostá lidská chyba. Nedostatečné investice do školení, nedostatečné vynucování doporučených pracovních postupů, zastarávání postupů a podceňování významu kvalifikovaného personálu, to vše zvyšuje pravděpodobnost situací, které vedou k prostojům ve správě datacenter. Také složitost firemní infrastruktury, zejména její distribuovaná povaha, zvyšuje riziko, že jednoduché chyby způsobí kaskádu výpadků služeb, takže společnosti si musí být vědomy, že s vyšší složitostí přichází i vyšší rizika. Nedostatek personálu a dovedností také velmi pravděpodobně negativně ovlivní kritický provoz datového centra. Výpadkům bylo možné předejít pomocí lepší správy nebo nastavením vhodnějších procesů či konfigurací.
Kam směřují datová centra
www.dc-nn.com, 19.11.2019, Marion Stewart
Během posledních 2 let došlo k významnému zvýšení poptávky po službách datových center. Hlavní hnací silou rostoucí poptávky je bezpochyby silný nárůst generovaných dat, což následně vyžaduje jejich zpracování a uložení. Jen během příštích šesti let by se objem generovaných dat měl zvýšit o 61 %. Přímým důsledkem rychlého rozvoje Internetu věcí je rostoucí počet zařízení připojených k internetu a nástup nových technologií jako 5G. Zvyšuje se rovněž povědomí o tom, jaké možnosti se využitím těchto dat různým organizacím nabízí, ať již jde o chování spotřebitelů, shromažďování údajů o pacientech pro zajištění lepší diagnostiky a péče či monitorování prostředí, jako je kritická infrastruktura. Tato data organizace obvykle potřebují někde shromažďovat, zpracovávat a ukládat, přičemž datová centra jsou přirozeným řešením. Je lepší datové centrum nebo cloud? Datové centrum je výhodnější než cloud, zejména pokud jde o výkonnost, dodržování pravidel a předpisů a také náklady. Je také lepší z hlediska fungování analytických nástrojů v reálném čase. Jaký se očekává vývoj v oblasti datacenter? Jednoduché datové centrum se bude postupně vyvíjet tak, aby bylo schopno držet krok s rostoucí poptávkou a umožnit organizacím využít obrovské příležitosti, která získaná data nabízejí. To zahrnuje například dodatečné vybavení stávajících datových center, aby byla schopna ukládat a rychleji zpracovávat stále rostoucí objem příchozích dat, zajištění výkonnějšího připojení k internetu nebo modernizaci napájení starších zařízení nebo těch, které zajišťují kritické funkce. Díky IoT a edge computing lze v delším časovém horizontu očekávat, že se změní způsob, jakým jsou datová centra budována z hlediska mechanických a elektrických požadavků a také z hlediska jejich výstavby.
Investice do datových center v Evropě porostou
www.dc-nn.com, 10.12.2019
Celková výše investic do infrastruktury datových center v Evropě mohla během příštích 24 měsíců vzrůst až o 29 %. Podle průzkumu zadaného společností DLA Piper se to týká především Irska a Norska, kde významně vzrostl počet datových center také rozšiřování existujících datových center v Londýně, Amsterodamu a Frankfurtu. Ve stále více propojeném světě roste potřeba zařízení pro ukládání dat: Většina respondentů očekává zvýšení poplatků za nájemné u moderních datových center, přičemž více než třetina očekává zvýšení o deset a více procent. Největší nárůst investic do datových center očekává většina respondentů v příštích 24 měsících v Německu, dále následují Velká Británie, Nizozemí a Francie. Výše investic do datových center v Evropě byla do jisté míry ovlivněna nejistotou Brexitu, přičemž 56 % respondentů považovalo negativní dopad Brexitu za „významný“. Na druhou stranu oslabení libry vůči euru znamená, že britská aktiva mohou investorům v Evropě připadat výhodná. Investice do datových center mohou ve srovnání s jinými typy infrastruktur představovat vyšší míru rizika, ale poptávka po big data, cloud computingu, umělé inteligenci a Internetu věcí výrazně roste. Globální trendy ukazují, že tyto technologie výrazně stimulují růst poptávky po datových a digitálních službách a tedy i po vybavení a budovách, které je umožňují.
Umělá inteligence pro řízení datových center
www.itbiz.cz, 30.10.2019, Pavel Houser
Umělá inteligence vylepší novou generaci nástrojů pro řízení infrastruktury datových center (DCIM). V rámci údržby bude hrát důležitou roli zejména v prevenci problémů namísto jejich složitého řešení. Nové nástroje mají být pro zákazníky uživatelsky přívětivější, umožní snadněji a rychleji zpracovávat obrovské množství dat a přinesou firmám také finanční úspory. První generace DCIM byla čistě reaktivní. Z dat se dalo poznat pouze, co se stalo a co je potřeba k nápravě. Umělá inteligence nahrazuje reaktivní přístup proaktivním. Díky této technologii budou nástroje sledovat větší množství dat a ještě lépe je využívat. Potřeba kontrolovat funkci infrastruktury datových center z hlediska doby provozuschopnosti, dostupnosti a spotřeby energie stále trvá. To vyžaduje zjednodušené uživatelské prostředí. Nástroje se díky těmto požadavkům stanou univerzálnější a zákaznicky dostupnější.