Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Datová centra: Nejde jen o DCIM
COMPUTERWORLD 2/2023, Vít Petrjanoš, str. 12-19
DCIM (Data Center Infrastructure Management) je nově zaváděna do firem. Jedná se o softwarovou sadu pro správu infrastruktury datového centra a zdrojů, které centrum využívá. Nástroje DCIM shromažďují data z IT a zařízení, konsolidují je do relevantních informací a podávají o nich zprávy v reálném čase. Cílem je umožnit inteligentní správu, optimalizaci a budoucí plánování zdrojů datového centra, jako jsou kapacita, napájení, chlazení, prostor, síť a majetek. Některé z funkcí, které vykonává, jsou monitorování spotřeby energie, správa aktiv a pracovních postupů, vizualizace datového centra, plánování kapacity, správa a optimalizace sítě a vzdálené monitorování. DCIM umožňuje získat komplexní přehled o všech systémech a poskytuje tak ucelený pohled na provoz. Řízení kapacity je základním prvkem správy datového centra. Klíčovým ukazatelem je kolik zdrojů se v daném okamžiku využívá. Správa kapacity datového centra začíná návrhem zařízení. Oblasti, ve kterých čelí provozovatelé datových center problémům jsou řízení kapacity, dohody o úrovni služeb, řízení změn, obnova po havárii, reportování v reálném čase, bezpečnost a správa napájení. Postupy, které pomáhají podnikům vytvořit a udržovat silné strategie správy datových center jsou všechno měřit, pochopit efektivní využití energie, zvážení možnosti chlazení, zálohování, prediktivní a proaktivní údržba a přijetí DCIM ve firmě za své. K vytvoření efektivního, škálovatelného a hodnotného týmu se dají podniknout čtyři kroky a k těm patří zdokumentování strategie, vytvoření dobře fungujícího týmu, vypracování vlastního modelu zajištění a definování a zdokumentování rolí a odpovědností. Sítě datových center jsou nedílnou součástí moderních podnikových sítí. Automatizace sítě datového centra má výhody ve snížení bezpečnostních rizik, zlepšení shody s předpisy, zvýšení agility a posílení odolnosti sítě. Bohužel zatím málo společností v automatizaci sítí datového centra uspělo. Každé datové centrum potřebuje efektivní chlazení. Chlazení vzduchem u konstrukcí s prouděním vzduchu ze strany na stranu se potýká s dvěma problémy. Prvním je, že teplý vzduch je odváděn zpět do studené uličky, což zvyšuje vstupní teploty okolních zařízení. Druhým problémem je to, že pokud jsou přepínače namontovány vedle sebe, teplý vypouštěný vzduch z jednoho přepínače se stávají vstupním vzduchem pro další přepínače a tím se zvyšuje teplota. Řešením může být vertikálně odstupňovat sousední šasi, nebo nainstalovat vzduchové přepážky. Přepínače top-of-rack (TOR) jsou běžnou metodou minimalizace kabeláže mezi rackovými skříněmi a základními přepínači. Obvykle se montují dovnitř skříně za její čelo, to znamená, že nasávají horký vzduch z horké uličky a vypouštějí teplejší vzduch do skříně. To se dá omezit výběrem přepínače s volitelným směrem proudění vzduchu. Manažeři zařízení datových center (facility manager) jsou zodpovědní za datové centrum jako celek. K jejich povinnostem patří ochrana životního prostředí a bezpečnost, personální řízení zaměstnanců, připravenost na mimořádné události, procesy řízení změn, energetický management a finanční řízení. Tito manažeři musí koordinovat svou práci s IT. Měli by nastavit správně systémy HVAC. Zákazníkovi by měl facility manager dodat službu, na kterou se může bez výhrad spolehnout.
CloudOps: Optimalizujte si své cloudy
COMPUTERWORLD 2/2023, Bob Violino, str. 22-24
Koncept CloudOps (Cloud Operations, cloudový provoz) vznikl, když podniky začaly přesouvat rostoucí objem vývoje aplikací a zátěží do cloudu a následné výdaje za cloud začaly být složitější. Smyslem CloudOps je zavést procedury a osvědčené postupy pro cloudové procesy. Jedná se o provozní praxi pro řízení dodávek, optimalizaci a výkon IT služeb i pracovních zátěží běžících v cloudovém prostředí. Holistický CloudOps je framework s několika vrstvami. Jednou z nich je vrstva řízení a správy, další je vrstva cloudových aplikací. Součástí frameworku je i vrstva základů cloudu a bezpečnostní vrstva, která zahrnuje správu zranitelností a hrozeb. Model CloudOps je obzvláště vhodný pro dodávky aplikací. CloudOps spojuje pět zastřešujících odpovědností, tedy vytváření, nasazování, provoz, monitorování a správu funkcí dodávky. Výhodou CloudOps je efektivní nasazení, správa a zabezpečení cloudového prostředí. To zvyšuje agilitu firmy, umožňuje rychlejší uvádění produktů na trh a pomáhá řídit inovace. CloudOps pomáhá i se správou a řízením nákladů cloudových služeb. Klíčovou výhodou je vylepšené zabezpečení. Organizace nasazující CloudOps také mohou zavést pokročilé plánování ohledně přiřazování zdrojů na základě výkonu a nákladů, využívat kontinuální reporting a podporovat proaktivní konfiguraci zdrojů. K dosažení vyšší efektivity musejí firmy své frameworky CloudOps zavést tak, aby bylo možné snadno přidávat další cloudové poskytovatele a služby. Stejně jako u DevOps, úspěch CloudOps závisí také na vytvoření kultury zaměřené na co nejlepší využití frameworku a jeho nástrojů.
Firemní aplikace: Využijte cloudově nativní architekturu
COMPUTERWORLD 2/2023, Lee Atchison, str. 26-27
Cloudově nativní architektury se staly standardem pro moderní vývoj softwaru. Cloudově nativní aplikace jsou softwarové systémy, které jsou vytvořené s důrazem na využití dynamických, škálovatelných a vysoce dostupných vlastnostech cloudu. Cloudově nativní aplikace jsou specifické v tom, že využívají dynamickou alokaci zdrojů v cloudu, využívají architekturu služeb nebo mikroslužeb, jsou kontejnerizované, orchestrace se zajišťuje pomocí Kubernetes, data se ukládají a spravují v cloudem managovaných databázích a používají moderní pracovní postupy pro vývoj a provoz. Proč se vyplatí tyto aplikace nasadit? Co se týče automatizace manuálních a opakovaných úloh, tak šetří čas a peníze. Tyto aplikace také přináší vyšší agilitu. Nechybí ani škálovatelnost, tyto aplikace jsou navržené pro dynamickou práci se zdroji. Dostupnost je také jednou z výhod nativně cloudových aplikací. Tyto aplikace dokáží rychle vyřešit problémy ohledně poruch a selhání aplikace, podporují automatickou odolnost. Dobrá strategie CI/CD (kontinuální integrace a kontinuální dodávání) v rámci nativních cloudových aplikací zvyšuje firemní agilitu, kvalitu softwaru a pohotovost pro zákazníky.
Chyby, které znehodnotí vaši cloudovou strategii
COMPUTERWORLD 2/2023, Pavel Louda, str. 29
První chybou je předpokládat, že jde jen o IT strategii. Cloud computing není jen o technologiích. Také lidé mimo IT mají dovednosti a znalosti, které jsou pro úspěch cloudové strategie klíčové. Druhou chybou je nemít exitovou strategii. Vymyslet strategii odchodu od poskytovatelů cloudu je obtížné, což je jeden z důvodů, proč ji mnoho vedoucích pracovníků vůbec nevytváří. Mnoho organizací se domnívá, že nepotřebují exitovou taktiku, protože neočekávají, že si kdy z cloudu něco odnesou zpět. Koncepce odchodu je však pro úspěch cloudové strategie podniku zásadní. Třetí chybou je kombinování nebo zaměňování cloudové strategie s plánem implementace cloudu. Cloudová strategie se liší od plánu implementace cloudu a musí být na prvním místě. Jde o rozhodovací fázi, ve které vedoucí pracovníci v oblasti byznysu a IT rozhodují o tom, jakou roli bude cloud v organizaci hrát. Až poté následuje plán implementace cloudu, který uvádí cloudovou strategii do praxe. Čtvrtou chybou je přesvědčení, že na vypracování cloudové strategie je již pozdě. Pátou chybou je kladení rovnítka mezi cloudovou strategii a „všechno přesouváme do cloudu“. Organizace by si měly zachovat otevřenou mysl a spolupracovat s odborníky na jiné než cloudové technologii, například s podnikovým architektem, který může přinést širší pohled na vymezení podnikové cloudové strategie. Šestou chybou je říkat „naše cloudová strategie je strategií našeho datového centra“. Mnoho organizací zaměňuje svou cloudovou strategii s koncepcí datového centra. Organizace je sice musejí oddělovat, ale zároveň musejí zajistit jejich vzájemný soulad, protože to ovlivňuje roli, kterou u nich bude cloud computing hrát. Sedmou chybou je přesvědčení, že exekutivní mandát je strategie. Cloudová strategie by si měla zachovat vazbu na byznys a zajistit, aby organizace věděly, proč se úlohy do cloudu přesouvají a co je cílem. Osmou chybou je víra, že být zákazníkem nějakého cloudového dodavatele je cloudová strategie. Devátou chybou je outsourcing vývoje cloudové strategie. Outsourcing cloudové strategie organizace je příliš důležitý na to, aby byl outsourcován. Místo toho by vedoucí pracovníci v oblasti byznysu a IT měli využít třetí stranu k vlastní implementaci. Desátou chybou je říkat „naše strategie je cloud first“ a myslet tím celou cloudovou strategii.
Datové sklady, tržiště a jezera: Jak správně plavat v záplavě dat a informací
COMPUTERWORLD 3/2023, Ľuboslav Lacko, str. 10-11
Datový sklad neboli strukturované úložiště údajů, je hierarchicky strukturovaný depozitář objektově orientovaných, integrovaných, časově proměnných, historických dat určených k získávání informací. Údaje se ukládají do datového skladu jako série snímků, z nichž každá reprezentuje určitý časový úsek pro datový sklad je charakteristická subjekt a orientace, tedy údaje se kategorizují podle subjektů zájmu, a ne podle informačních systémů ve kterých vznikly. Subjektem může být produkt, zákazník, dodavatel nebo geografický region. Datový sklad musí být integrován, tedy údaje týkající se konkrétního subjektu v daném čase se ukládají jen jednou. Také údaje, i když pocházejí z nekonzistentního operačního prostředí, musejí být před uložením upravené, vyčištěné a sjednocené. Jen tak může datový sklad splnit svůj klíčový úkol, kterým je být zdrojem datové pravdy. Datový sklad je tedy souborem technologií pro efektivní skladování údajů, tak aby po své přeměně na informace sloužily pro podporu rozhodování. Vybudování datového skladu je investičně velmi náročné a trvá typicky několik měsíců, někdy i let. Datové tržiště je tématicky orientovaný datový sklad, určený ke zprostředkovávání informací pro konkrétní organizační složku firmy, například pro finanční oddělení marketing nebo lidské zdroje. Důvodem budování datových tržišť mohou být třeba specifické požadavky jednotlivých oddělení. Datové tržiště je řešením i v případě, že je třeba upřednostnit některé oddělení nebo pobočku a poskytnout výstupy dříve, než se vybuduje firemní datový sklad. Decentralizace dat v datových tržištích v mnoha případech umožňuje rychlejší dostupnost údajů. Datová tržiště mohou vzniknout i opačným postupem, tedy že se nejprve vytvoří centrální integrovaný datový sklad a z něj pak vznikne několik datových trhů. Takové řešení je flexibilnější a klade menší nároky na provoz a údržbu. Datové jezero je úložiště, ve kterém lze ukládat nejen strukturované, ale i částečně strukturované, nebo dokonce nestrukturované heterogenní údaje relační i nerelační. Na rozdíl od hierarchického datového skladu má datové jezero takzvanou plochou architekturu. Údaje z různých zdrojů se ukládají v takové podobě, jak vznikly, tedy bez předchozího strukturování. Datové jezero poskytuje vyšší škálovatelnost dat. Výhodou datových jezer je, že když se v nich shromáždí velké množství na první pohled nesouvisejících údajů, analytické nástroje v nich dokážou odhalit různé zajímavé vzory a souvislosti, které by jinak nebyly nalezeny. Tyto informace mohou pomoci při rozhodování, nebo lze z nich zjistit vzorce chování zákazníků další výhodou ukládání dat datových jezer je zbourání pomyslných informačních bunkrů, které si budují jednotlivé organizační složky firem a organizací. Výběr řešení pro skladování údajů vždy musí poskytovat aktuální a podle možností i přesné odpovědi na poptávky a musí je poskytnout v co nejkratším čase.
Evoluce sítí v datových centrech
COMPUTERWORLD 3/2023, Michael Cooney, str. 16-19
Nejdůležitějším hlavním trendem v datových centrech je pochopení, že hybridní kódový model který kombinuje současné zpracování transakcí a databázové aktivity skladové hostovaném prvkem uživatelského rozhraní, je model, který časem převládne. Jak hybridní iniciativy postupují organizace zavádějí nové specifikace popisující pracovní zátěže, které lze přesunout do veřejného cloudu, a které naopak nutné přesunout zpět do vlastní infrastruktury. Budoucností je hybridní cloud. Větší využití skladových služeb a pronajatých lokalit přispívá k růstu nasazení technologií SD-WAN a SASE sloužících k zabezpečení přístupu. U většiny organizací je dnes mimo podnik umístěných více uživatelům, zařízení, aplikací, služeb a dát, než je tomu uvnitř. Pokusy o využití tradičních metod založených na perimetru v zabezpečení přístupu kdekoli a kdykoli vedly ke složitému směrování v provozu a zvýšil o to složitost pro správce zabezpečení i pro uživatele. Mnoho podniků zvažuje výhody technologie síťových struktur. Ta obvykle používá mesh spojení mezi přístupovými body, přepínači a směrovači, které přenášejí data do cíle. V oblasti správy mohou podniky posílit své hybridní prostředí a zefektivní správu zabezpečení prostřednictvím větší automatizace a abstrakce. Automatizace infrastruktury je rozhodující pro provoz v cloudovém měřítku a pro efektivitu. Inteligentní automatizace sítě pomůže zajistit konzistenci a jednoduchost pro sítě které pokrývají více cloudů. Pro její úspěch je důležité mít tým, který disponuje dovednostmi pro automatizaci a práci s cloudem. Koordinace mezi týmy v provozu sítě a dalšími disciplínami IT bude nezbytná. bude větší zájem o přepínání datovém centru pomocí white-boxů, což vyžaduje otevřenou architekturu přepínače, která by umožnila využít širokou řadu čipů. Datová centra budou také více využívat podporu umělé inteligence. Iniciativy udržitelnosti a nulových emisí přinesou přísnější měření, stanovení klíčových metriky výkonu a definování konkrétních plánů k dosažení firemních cílů nulových emisí.
Kontejnery zjednodušují provoz i správu firemních aplikací
COMPUTERWORLD 3/2023, Serdar Vegulalp, str. 21-22
Kontejner lze použít zabalení aplikace takovým způsobem, že jí problémy nasazení a provozování se řeší mimo samotnou aplikaci způsobem, který je konzistentní ve všech kontejnerizovaných aplikacích. Takový kontejner můžete spustit na jakémkoli hostiteli s operačním systémem, ve kterém je nainstalovaný runtime pro Docker. Docker nabízí kromě tohoto praktického zapouzdření, izolace, přenositelnosti a kontroly mnoha dalších výhod. Kontejnery jsou především poměrně malé, spouštějí se okamžitě a mají své vlastní vestavěné mechanismy pro verze i opětovné použití komponent. Lze je navíc snadno sdílet prostřednictvím jak veřejného, tak je privátního repozitáře. Kontejnery Docker jsou také nezměnitelné, což má bezpečnostní i provozní výhody. Kontejnery fungují trochu jako virtuální počítače, ale mnohem konkrétnější a podrobnějším způsobem. Izolují jednu aplikaci a její závislosti jak od nosného operačního systému, tak i od dalších kontejnerů. Jaké jsou hlavní klady Dockeru a kontejnerů? Docker umožňuje přenositelnost aplikace a je vhodný pro architekturu mikroslužeb. Co Docker nevyřeší? Nevyřeší bezpečnostní problémy, nezmění aplikace na mikroslužby a není náhradou za virtuální počítače.
Pochopte, v čem se liší 3 typy cloud computingu SaaS, PaaS a IaaS
managementnews.cz, 19.1.2023
SaaS, software jako služba označuje typ cloud computingu, kdy si pronajímáte od dodavatele službu, zpravidla aplikaci, která je dostupná přes internet. Nemáte ji tedy nainstalovanou ve svém počítači, ale přistupujete k ní přes internetové připojení. Nejčastěji se jedná o online kancelářské aplikace, webový e-mail nebo softwary pro řízení vztahů se zákazníky či cloudové účetnictví, ale může jít třeba i o speciální profesionální software pro tvorbu inženýrských výkresů (CAD). Protože si nekupujete samotnou aplikaci, ale přístup k ní, platíte zpravidla měsíčně konkrétní částku a předplatné můžete kdykoliv zrušit. PaaS neboli Platform as a Service, platforma jako služba spočívá v pronajímání zázemí, které umožňuje vývojářům vytvářet, provozovat a spravovat aplikace, aniž by se museli starat o operační systémy, aktualizace softwaru, úložiště nebo infrastrukturu. Jedná se tedy o jednoduché a úspornější řešení pro vývoj a nasazení aplikací. Platforma jako služba je založená na technologii virtualizace, takže můžete snadno zvětšovat nebo snižovat zdroje podle toho, jak se vaše činnosti průběžně mění. Také díky ní budete moci využívat moderní technologie, jako je umělá inteligence nebo internet věcí. IaaS, Infrastructure as a Service, infrastruktura jako služba, která spočívá v tom, že si, jak název napovídá, pronajímáte hardwarovou infrastrukturu. Jedná se tedy o poskytování škálovatelných výpočetních zdrojů, jako jsou servery, úložiště a sítě prostřednictvím internetu (konkrétně díky virtualizaci).Tento typ cloud computingu je společnosti obvykle poskytován prostřednictvím řídícího panelu nebo rozhraní API, což klientům využívajícím IaaS poskytuje úplnou kontrolu nad celou infrastrukturou. IaaS tedy v zásadě poskytuje stejné technologie a možnosti jako tradiční datové centrum, aniž by ale bylo nutné ho ve vaší společnosti budovat, udržovat a spravovat.