Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Je ERP pozadu za realitou?
CIO Business World 05/2020, příloha ERP od infrastruktury k IT službám, str. II-IV, Lukáš Kříž
Mnoho společností plánuje nebo prochází digitalizací. Transformace firem pomocí digitalizace ale často zasahuje pouze povrch (front-office) firmy, tedy rozhraní, díky němuž organizace interaguje se svým okolím. Transformace se tak vyhýbá back-office, ve kterém je ERP systém. U některých firem už ale nenahlížejí na ERP jako na back-office řešení, které spravuje IT oddělení, ale jako na motor podniku. Proto se ho snaží rozvíjet a zvyšovat jeho dosah napříč celou společností. V současné době se přechází z on-premise řešení na moderní cloudové ERP postavené na digitálním jádru, které zpřístupňuje transakční data celé organizace v reálném čase. Daří se to díky zavádění prvků umělé inteligence, které zvyšují produktivitu, generují dokonalejší reporty a pomáhají při rozhodování. Pro mnoho firem je používání ERP v cloudu každodenní realitou. Podle studie firmy Accenture z britského prostředí většina respondentů provozuje svá primární podniková řešení v privátním cloudu. Firmy se nyní snaží optimalizovat provoz v multicloudovém prostředí. Pro tradiční implementace systémů ERP je multicloud výzvou, protože pokud tradiční implementace opouštějí svou tradiční roli transakčních systémů a mění se v digitální páteř podniku, pak musejí zvládat spolupráci s novými architekturami a jejich logikou. Pokud se firmě podaří zavést také prvky umělé inteligence získá tím benefity v oblasti efektivity, předvídání budoucích stavů a dosahování úspor. Výhodou může být i zvolení správného poskytovatele cloudových služeb, cloudového kapitána. Cloudový kapitán je takový poskytovatel služeb, který se plně orientuje v současném paradigmatu cloud computingu. Věří ve spolupráci, inovativní modely doručování a poskytování, technologický agnosticismus a disponují komplexní znalostí byznysu. Prakticky aplikují a využívají DevOps, automatizaci, analytické služby a integraci. Cloudoví kapitáni mají také vysoce kvalifikované lidské zdroje a mnoho praktických zkušeností. Pro uspokojení potřeb zákazníka je nutné mít kvalitní data a prakticky použitelné reporty. Data by se proto neměla opomíjet a je vhodné nalézt nástroje, díky kterým lze vytvořit efektivní analýzy. Co tedy dnešním ERP systémům chybí? V současné době je nutno přistupovat k zákazníkovi inteligentně, proaktivně a holisticky. ERP systémy většinou takový přístup nenabízejí. Minimum systémů nabízí multikanálovou komunikaci a prodej, stejně tak asistenci při uspokojování požadavků klientů. V budoucnosti nebude stačit znalost preferencí komunikačních a prodejních kanálů. Firmy budou muset pochopit i samotné preference svých zákazníků a zahrnout je do konceptu multikanálové obsluhy.
Jak vybrat a čemu se vyhnout
CIO Business World 05/2020, příloha ERP od infrastruktury k IT službám, str. VIII-XII, Bart Perkins
ERP systémy se liší podle odvětví, ve kterém mají působit. Jejich přínosem je jak sjednocení finančního výkaznictví organizace, tak také pokrytí správy zakázek včetně příjmu objednávek, výroby, řízení zásob, účetnictví, odbytu a HR. Většina ERP také zahrnuje nástroje pro řízení vztahů se zákazníky (CRM). Také mohou standardizovat a automatizovat výrobní a podpůrné procesy a sjednocovat zásobování. Pokud ERP funguje řádně, zkracuje dobu nutnou k vykonání všech podnikových procesů. Navíc databáze ERP je snazší zabezpečit než data rozptýlená v různých systémech organizace. Jaké jsou klíčové vlastnosti ERP? První vlastností je integrace do celého podniku. Druhou vlastností je provoz v reálném čase. Třetí vlastností je společná databáze dat. Čtvrtou vlastností je konzistentní vzhled a ovládání. Jak se liší typy ERP řešení? Existují řešení pro globální podniky, které jsou k dispozici v různých jazycích, znakových sadách a měnách, patří sem Oracle nebo SAP. Další skupinou řešení jsou systémy pro velké podniky, které nemají globální dosah. Může jít o samostatné subjekty nebo obchodní jednotky globálních podniků. Následují řešení pro středně velké podniky, ty podporují pouze jedinou znakovou sadu. ERP pro malé podniky se pak v mnoha případech zaměřují primárně na účetnictví. V současné době jsou v oblibě cloudové ERP systémy. Ty lze rozdělit na ERP jako služba a ERP běžící na cloudové platformě (IaaS). Jak tedy vybrat a zavést ERP? Co se týče dodavatele, vždy je dobré vybrat takového, který má zkušenosti v daném odvětví. Ve fázi plánování je dobré nepodcenit motivování zaměstnanců pro nový systém, formální program řízení změn, migraci dat, která se často překrývají a vlastní způsob úpravy systémů. A co samotná organizace? Implementace musí mít podporu ze strany vedení podniku (tzv. sponzora), který je podporován firemním CIO. Je potřeba spolupracovat se všemi, kterých se bude týkat organizační změna. Jak implementace ERP probíhá? Nejdříve je potřeba získat souhlas. Sponzor dohlíží na tvorbu schvalovací dokumentace. Poté následuje sestavení plánu. Harmonogram uvedený ve schvalovací dokumentaci je nutné rozpracovat do podrobného plánu, který obsahuje podpis smluv, modernizaci infrastruktury a sestavení realizačního plánu a časové osy. Pak přichází na řadu konfigurace softwaru. V této fázi se analyzují nedostatky, nastavují parametry , programuje, migrují data, testuje se odezva systému a sestavuje se technická dokumentace. Na konci konfigurace dochází k modernizaci infrastruktury. Dalším krokem je nasazení systému. Tomu předchází zaškolení pracovníků, naplánování podpory, testování systému a rozhodnutí o ostrém spuštění. Poslední fází je stabilizace systému. Proč se někdy ERP implementace nezdaří? Nejčastější příčinou je neefektivní práce odpovědného manažera, volba nevhodného řešení a interní odpor v organizaci.
ERP: Správa změn, robotizace, vzdálený provoz
CIO Business World 05/2020, příloha ERP od infrastruktury k IT službám, str. XIV-XXI, Vít Petrjanoš
Jak systémy ERP reagují na nové implementační a provozní podmínky? Šest odborníků z firemní praxe odpovídá na dotazy z různých oblastí. První oblastí je procesní a diskrétní výroba. V čem se tyto přístupy z hlediska ERP liší a jaké mají požadavky na ERP systém? Diskrétní výroba je specifická plánováním individuálních výrobních operací na jednotlivých pracovištích. K odbavení jednotlivých výrobních příkazů je důležité kvalitní a pružné plánování, kapacitní plánování a plánování zásob. Procesní výroba se musí odehrát ve stanovené době, nesmí se zastavit nebo přerušit. Jejím specifikem je také různá kvalita vstupních surovin. Je proto nutné myslet na přípravu pracovišť a pravidla řazení výroby. Druhou oblastí je správa změn. Jakou roli hraje při implementaci ERP systému? Správa změn hraje klíčovou roli. Při definování rozsahu projektu nikdy nejsou obě strany schopné domyslet všechny detaily. Pokud je jasný počáteční stav a transparentní průběh změnového řízení s řádným uvedením dopadů do harmonogramu, případně rozpočtu, lze projekt udržet v řízeném stavu a neztratit nad ním kontrolu. Třetí oblastí jsou rizika plynoucí ze zrušení projektu implementace. S čím se musí firmy počítat v takovém případě? Kromě finančních dopadů, může dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti. Klesá také motivace k jakékoli další změně ze strany zaměstnanců. Čtvrtou oblastí je RPA. Jak může RPA oživit starší ERP systém? Na co si u RPA dát pozor? RPA může pomoct se zrychlením a automatizováním vybrané činnosti. RPA ale neřeší většinu problémů a překážek, které zastaralé ERP klade a proto je lepší si pořídit nový systém ERP. Poslední pátou oblastí je vzdáleně využívané ERP. Na co by se měly organizace zaměřit při jeho implementaci a jaké má úskalí? Při implementaci je dobré se zaměřit na mobilitu, například zajistit plnohodnotný webový přístup. Vzdálené připojení vyžaduje bezproblémové technické a systémové připojení. Také není radno opomenout zabezpečení připojení.
Co ovlivňuje dlouhodobý přínos ERP systému
COMPUTERWORLD 11/2020, Vladimír Bartoš, str. 21
Dnešní svět přináší mnoho změn ať už těch, které nemůžeme ovlivnit, jako jsou pandemie a přírodní katastrofy, tak pokrok v oblasti průmyslu a podnikání. Přechází se na elektromobilitu, robotizaci a digitalizaci. A těchto změn nebude ubývat, spíše naopak. proto patří výběr podnikového informačního systému ke strategickým rozhodnutím a významně ovlivňuje fungování firmy. Je hlavním nástrojem manažerů i běžných uživatelů v podnikových procesech. Jak ale určit budoucí požadavky firmy na informační systém v naší době? ERP systém by měl být adaptivní, tedy měl by dokázat pokrýt současné specifické potřeby firmy a měl by být schopný reagovat na změny. Takový systém by měl umožnit vývoj nových funkcí generováním aplikací na uživatelské úrovni. Například pokud chce uživatel přenést data z Excelu, spuštěním generátoru nové aplikace rozšíří databázi o nové tabulky a pole, vygeneruje funkce pro evidenci dat i funkce pro jejich zobrazení a analýzy. tyto funkce by zároveň měly být zcela datově definovány, tak aby byly automaticky převoditelné do vyšších verzí systému. Dodavatel ERP systému by měl být více byznys poradcem než programátorem. Konzultant dodavatele by měl být partner pro klíčové uživatele a manažery, který dokáže upozornit na chyby v požadavcích a procesech, nebo v chování. Cílem je nalezení nejpříhodnějšího řešení pro firmu. Výběr systému záleží na dvou klíčových faktorech. Prvním faktorem jsou schopnosti systému, jako je rozsah funkcionality, míra uživatelského nastavení nebo technologie umožňující adaptivní vývoj. Druhým faktorem je schopnost dodavatele implementovat a poradit firmě na její konkrétní požadavky.
Moderní ERP systémy a možnosti jejich přizpůsobení
IT Systems 10/2020, Příloha ERP SYSTÉMY 2/2020, str. 10-11, Petr Karásek
V roce 2020 vyvstává více než kdy dříve téma schopnosti firemních ERP systémů se flexibilně přizpůsobit změnám procesů. ERP systémy používají v podstatě tři koncepty a to koncept systémů psaných na míru jednoho podniku, koncept systému bez velké možnosti úprav s rozsáhlou nativní funkčností (best practice řešení) a koncept systémů postavených na větší volnosti přizpůsobení (tzv. customizaci). Systém psaný na míru má výhodu přesného řešení potřeb daného podniku, nemá nic navíc a nic mu nechybí. Nevýhodou je logicky vysoká závislost na dodavateli, nebo interních vývojářích, kteří pokud odejdou tak vzniká problém. Systémy best practice pokrývají všechny hlavní potřeby odvětví, ale obsahují také spoustu nadbytečných funkčností, díky tomu je jejich nasazení a upgrade složitější. Většina firem má ale svou konkurenční výhodu, často promítnutou do speciálních procesů a přizpůsobení firmy konkrétnímu systému může vést ke ztrátě této výhody. Zároveň externí vynucená náhlá změna procesů znamená mnoho práce v přenastavení parametrů a přeškolení uživatelů. Systémy postavené na customizaci kombinují oba předchozí koncepty. Do základního systému lze jednoduše zapracovat změny reflektující unikátní procesy podniku. Tyto systémy mají většinou rychlejší implementaci. Problémy vznikají, pokud uživatelé mají spoustu požadavků a customizace přesáhne rozumnou míru. V takovém případě firma sice stále může měnit procesy dalšími změnami, ale základní technologie časem zastarává. Jako ideální řešení ERP systémů se ukazuje přístup použitý u moderních ERP systémů v cloudu. Řada podniků přestává brát podnikový informační systém jako jeden centrální systém, do kterého je potřeba přidávat další části. Celopodnikový systém složený z různých aplikací potřebuje efektivní jednotné datové a automatizační platformy pro podporu byznys procesů, s možností jednoduché integrace a s existencí nástrojů pro rychlý a nenákladný vývoj specializovaných aplikací. K tomu právě přispívá cloud, který poskytuje robustní architekturu spolu s integračními nástroji. Zároveň cloud otevírá prostor a poskytuje přirozené prostředí nástrojům umělé inteligence. Do základního systému je možno jednoduše připojit prověřená ISV řešení nebo také vytvářet další customizace a specifické úpravy. Existuje i možnost rychlého vytvoření aplikací mimo ERP systém. Nástroje pro low code/no code vytváření aplikací jsou Microsoft Power Platform, Mendix, Pega a další. Tyto nástroje může používat takový uživatel, který umí používat základní kancelářský software, má dobrou znalost procesu při základním chápání struktury dat. Existují i nástroje pro automatizaci procesů, které umožňují nahradit velkou část customizací bez nutnosti zásahu do vlastního systému při plném zachování komfortu a zvýšení produktivity uživatelů.
Dvě cesty ke customizaci ERP systému
IT Systems 11/2020, Petr Klapka, str. 28-30
V devadesátých letech byly podnikové informační systémy určeny pouze pro pár vyvolených uživatelů ve firmě. Nedělaly se žádné analýzy dat a vše se tisklo na papír. Cíl firem byl ale stejný jako je dnes, a to automatizovat zdlouhavou a rutinní práci. V současné době mají firmy víc možností a oblastí, kde a jak si ERP pořídit. Paradoxní je, že i když každá firma s nasazením nového systému očekává větší rozsah využití a vyšší míru automatizace, tak zároveň nepředpokládá, že by implementace měla být náročnější než u systému předchozího. Současně také očekává, že všechny speciální funkce, které si nechala vyrobit na míru bude nový systém obsahovat. Středně velké firmy nejsou ochotny se v rámci implementace zabývat všemi detaily. Vše by mělo být rychlé a bez zádrhelů, protože firmy nemají ani čas ani specialisty, kteří by se orientovali v IT a zároveň znali firmu dokonale do všech detailů. Jak tedy tyto požadavky vyřešit? Běžně by měla implementace začít efektivně (bez nepodstatných detailů) rozsáhlou analýzou. Klíčová je komunikace mezi zákazníkem a dodavatelem. Dodavatel už v této fázi by měl být schopný některé požadavky korigovat. Je tedy nutné stanovit cíle implementace a podrobnější požadavky ke splnění těchto cílů. Druhá část analýzy je návrh řešení. To tvoří dodavatel, zákazník by měl být schopen potvrdit, že tento návrh pokrývá jeho požadavky. Teprve poté je možné zahájit projekt implementace. I zde je komunikace mezi zákazníkem a dodavatelem nezbytná. Ani minimální ani maximálně podrobná analýza ale není ideální. Jaký postup lze doporučit? Na začátku udělat pouze minimální (srovnávací) analýzu. Systém se nasadí v základní verzi v rozsahu, který pokryje procesy firmy v dostatečné míře. Po určité době užívání se sesbírají požadavky klíčových uživatelů na úpravy systému, které se následně uskuteční. Rizikem u tohoto postupu je neschopnost dodavatele řešit následný rozvoj. Tomu lze předejít tím, že se s dodavatelem probere představa budoucích funkcí systému. Dalším rizikem je vyčerpání vlastního elánu po rozběhnutí základní funkcionality, kdy uživatel stále nevidí hmatatelný výsledek a proto se vyčerpá. Dále hrozí také paralyzace vlastní firmy. Každá firma má ve svých procesech určitá klíčová místa, bez kterých nemůže fungovat. Tyto oblasti je potřeba primárně ošetřit. Nakonec je tu riziko údolí smrti. To souvisí s tím, že uživatel má v pilotním provozu pocit, že nový systém pomáhá ještě méně než ten předchozí. Toto riziko se dá překonat důkladným vysvětlením strategie systému. Jaké jsou výhody tohoto postupu? První z nich je výhoda přímé cesty, kdy se lze zaměřit pouze na kritické požadavky a přijmout ostatní funkcionality ve standardním provedení. Také je zde výhoda rozlišení užitečnosti jednotlivých požadavků. To ovlivňuje dobu trvání implementace, ale i celkovou cenu. Třetí výhodou je rychlá implementace. Čtvrtou výhodou je rozložení nákladů v čase. A poslední výhodou je aktuálnost požadavků, požadavky se řeší z pohledu okamžité situace.
CRM neboli systémy pro řízení vztahů se zákazníky
Reseller Magazine 10/2020, Jan Hanáček, str. 28-29
Customer relationship management, je souhrnem různých nástrojů, obchodní strategie nebo operace, která má za úkol pomoci byznysu lépe organizovat, a především přistupovat k zákazníkům a datech o nich. CRM je součástí prodeje od začátku 70. let, kdy se o něm začalo uvažovat koncepčně, ale jeho renesance přišla až s digitalizací. Každý CRM systém shromažďuje a analyzuje data o chování, potřebách, přáních, nákupu, o cestě klienta ke službě či produktu. Operuje také s životní dráhou produktu, například s případným servisem, a počítá nejen s reálnými, ale i potenciálními zákazníky. Tato data pak systém v pochopitelné formě specifického rozhraní předává těm, kteří z něj mohou těžit při dalším rozhodování, tedy marketingu, oddělení obchodu a službám. Těžit z dat o zákaznících mohou i jiná oddělení, i jim mohou poskytnout nové příležitosti. Příkladem může být servisní tým, který díky datům ze CRM dovede vyřešit problém rychleji a zkvalitnit péči o klienta a často i předejít problémům. Při výběru CRM systému je třeba zvážit vždy celkové náklady a volit podle toho, co firma skutečně potřebuje. Firma musí dát pozor na skryté náklady a je dobré pamatovat na to, že výhody implementace nového CRM systému se mohou projevit až časem. Vždy by se měl požadovat software s co nejjednodušší integrací do stávající infrastruktury. CRM systém by měl importovat data z různých zdrojů a platforem třetích stran automaticky. Systém by měl mít jednoduché rozhraní. Pokud zaměstnanci nejsou schopní systém efektivně používat, bude k ničemu. Systém by měl také držet krok s růstem firmy. CRM řešení jsou na českém trhu desítky, na globálním trhu stovky. Zmínit lze například systém Keap, který je uživatelsky přívětivý, Hubspot, který se soustřeďuje především na možnosti prodeje a marketingu a Salesforce, který je optimalizovaný pro rychle expandující podniky se složitou infrastrukturou. Každý CRM systém z nich je něčím specifický, má své silné i slabé stránky. Nemá smysl se při adopci nových technologií a nástrojů rozhodovat s horkou hlavou. Poskytovatelé softwaru pro řízení vztahů se zákazníky i proto ve většině případů nabízejí svoje řešení k vyzkoušení.
Proč neodkládat inovaci svého ERP systému
erpforum.cz, 10.11.2020, Martin Koníček
Zastaralý ERP systém, který se nedovede přizpůsobit moderním byznys modelům a procesům, limituje schopnost firmy adaptovat se, a brzdí tak její celkový podnikatelský rozvoj. Řada společností provozuje své původní ERP systémy po desítky let. Jednou z hlavních předností moderních ERP systémů je schopnost ve velmi krátkém čase reagovat na měnící se tržní prostředí, které nutí organizace rychle inovovat a modifikovat své obchodní modely. Ve chvíli, kdy se stále více společností naplno zapojuje do procesu digitalizace, stává se propracovaná a důkladně promyšlená strategie digitální transformace nezbytnou. Napříč sektory se dnes společnosti musí více zaměřovat na vynikající user experience (UX) v každém momentě interakce. Multikanálová distribuce se stává nutností i pro obory, které nad touto možností dříve neuvažovali. Klienti navíc očekávají personalizovaný přístup a okamžitou odezvu napříč komunikačními kanály. Také zaměstnanci vyžadují kvalitní UX i pro interní procesy. Pracovníci očekávají, že firemní nástroje používané pro jejich práci budou fungovat stejně hladce, jako když ve svém volnu například nakupují nebo komunikují on-line. Vzhledem ke standardnímu časovému rozsahu transformací a migrací ERP systémů je nezbytné kroky začít plánovat a realizovat v dostatečném předstihu (typicky několika let). Dalším faktorem, který je nutné vzít v potaz při plánování upgradu ERP systému, je také dostupnost kvalifikované a profesionální podpory za strany certifikovaných a zkušených implementátorů. Tím nejpodstatnějším je skutečnost, že s každým kvartálem nebo i měsícem se rozrůstají možnosti a potenciál těch, kteří již mají jádro nové generace. Společnosti, které nebudou odkládat svůj přechod na novou generaci ERP, mohou naopak urychleně začít těžit z neporovnatelně širších možností, které posílí jejich schopnost s rychlostí a flexibilitou reagovat na stále dynamičtěji se proměňující tržní prostředí. Adaptabilita a schopnost rychle integrovat nové inovace by měla být klíčovým kritériem pro ERP systém připravený na budoucnost. Organizace, které díky svým systémům dovedou pružně a ve vysoké rychlosti modifikovat své fungování a aktivovat nové aplikace a funkcionality, získají náskok. Schopnost řídit a realizovat změnu je bezesporu jedním z klíčových atributů organizace připravené na budoucnost.
Digitální transformace mění postavení ERP systémů
ictrevue.ihned.cz, 02.12.2020, Lukáš Kříž
Informační systémy ERP představují pro většinu organizací klíčový nástroj pro správu dat. S postupným rozvojem technologií se mění nejen funkční možnosti aplikací, ale také vnímání podnikových informačních systémů ze strany správců, uživatelů a jejich tvůrců. Mimo jiné se stávají nedílnou součástí projektů digitální transformace. Trendy v oblasti ERP systémů jsou cloud computing, zvyšování chytrosti nástrojů a pokročilou analytiku, mobilní aplikace, zpracování dat v reálném čase, větší zaměření na digitální komunikační kanály, uživatelskou přívětivost a o napojení na okolní aplikace a zařízení. ERP systém je páteří, nervovou soustavou a mozkem celého podniku. Svou funkcionalitou určuje tvar podnikových procesů, vzájemně je propojuje, sbírá informace, vyhodnocuje je a dává pokyny k dalším aktivitám. Díky své centrální roli by systémy ERP rozhodně neměly chybět v iniciativách digitální transformace. Nezřídka se ale stává, že systém ERP není dobře integrovaný, nefunguje řízení výroby, jeho dodavatel jej nedokáže integrovat s dalšími technologiemi a klient řeší situaci dalšími nákupy specializovaných systémů, které jsou dobré pro digitalizaci dílčích oblastí. Bez efektivní komunikace s ERP ale není šance na dosažení očekávaného výsledku. Každý proces má svůj vstup a výstup, a pokud průběh takového procesu je nutno automatizovat a digitalizovat, musí být splněny dvě základní podmínky. Tou první je standardizace vstupu a výstupu a tou druhou je automatizace jejich zpracování. Na obou koncích totiž lze mít z principu buď člověka, nebo technické zařízení. Ani jednu z podmínek není možné s lidským faktorem plně zabezpečit. Zbývá tedy technické zařízení. Dnes mají podniky na vybranou ze dvou možností. Buď naimplementují ERP jako standard se snadnými následnými upgrady, ale jeho efektivita bude nižší a všude kolem budou Excely, ruční práce a další specializované aplikace, nebo systém s pomocí programátorských zásahů rozšíří a přizpůsobí vlastním potřebám. Ve druhém případě bude ERP velmi výkonné, ale po pár letech dojde na výrazně složitější a náročnější upgrade. A právě tady svítá naděje na souběžné získání obou výhod. Nové technologie umožňují vyvíjet celé moduly informačního systému téměř uživatelsky. Tyto aplikace jsou datově definovány, takže při upgradu na vyšší verzi se modely automaticky převedou. Trendem v ERP systémech je v současné době přechod do cloudu. V Česku poptávka po ERP systémech v cloudu stoupá, ale rozhodně nižším tempem než jinde ve světě. Cloudový trend lze pozorovat zejména v sektoru malých a středních podniků, kde nasazení cloudového ERP probíhá relativně rychle bez nutnosti vytvoření IT infrastruktury a bez nutnosti využití interních IT pracovníků. Na druhé straně, dalšímu nasazování cloudu brání regulace v oblasti ochrany dat nebo snaha o ponechání kritických aplikací v interní IT infrastruktuře. Dnes vznikající moderní informační systémy již většinou netvoří tradiční monolitická softwarová řešení. Aplikace a jejich architektury využívají různé kontejnerové platformy, cloudové služby a technologie umělé inteligence.