Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Směrem k hybridním modelům
CIO Business World 04/2020, Radek Kubeš, str. 40-41
V posledních letech z důvodu nákladů nebo návratnosti investic mnohé firmy ustupují od budování vlastních datových center a stále více si pronajímají potřebné výpočetní a úložné kapacity v lokálních datových centrech nebo přecházejí na aplikace provozované ve veřejném cloudu. Hybridní infrastruktury datových center mohou čerpat výhody různých modelů provozování aplikací a ukládání dat. Častým modelem je provozování podnikových systémů a aplikací ve svém datovém centru a zároveň záloha je v komerčním datacentru. V případě jakýchkoliv problémů tak firma může přepnout na služby vzdáleného datového centra a pokračovat v provozu. Takovýto model může fungovat i naopak, kdy nejdůležitější aplikace a služby jsou v komerčním centru, zatímco méně důležité úlohy běží na vlastním datacentru firmy. Je to proto že podniky si uvědomují, že vlastními silami nejsou schopné vybudovat a udržovat kapacitu a zabezpečení a zajištění dostupnosti, jaké ke svému provozu potřebují. Firmy, které si pronajímají kapacity v komerčních datových centrech se zajímají více o zajištění vysoké dostupnosti služeb, kvalitní konektivitu a fyzické zabezpečení než o konkrétní hardware na kterém jejich aplikace poběží. Cenu služeb ovlivňuje v dnešní době energetická náročnost používaných technologií. Výkonné a intenzivně využívané servery vyžadují vyšší příkon energie a náklady na chlazení. Proto jsou aktuálním trendem v datových centrech high density racky, které na menším prostoru koncentrují vyšší příkon a účinně chladí. Provozovatelé datacenter také v dnešní době počítají is aplikacemi využívající strojové učení, umělou inteligenci nebo internet věcí a za těmito účely poskytují konkrétní aplikace nebo mají vysoce výkonná all-Flash úložiště s disky typu SSD (NVMe) nebo servery osazené grafickými procesory. Je lepší si vybrat globálního poskytovatele nebo lokálního? Výhodou globálních poskytovatelů je například neomezená kapacita a globální působnost. U lokálních poskytovatelů je výhodou možnost řešit problémy a konfiguraci přímo na místě. Také lze mnohem snadněji získat individuální konfiguraci služeb. Lokální provozovatelé datových center se dnes snaží o větší flexibilitu a škálovatelnost služeb pro vybudování potřebné IT infrastruktury. Stále častěji se také mluví o konceptu softwarově definovaných datových center, díky kterým zákazníci přestanou řešit hardwarovou stránku pronajaté infrastruktury, ale budou si vybírat z široké nabídky služeb.
Cloud computing v roce 2020
COMPUTERWORLD 8-9/2020, Eric Knorr, str. 24-26
Globální průzkum IDG o stavu cloudu v roce 2020 ukazuje, že skutečný přínos cloud computingu spočívá v agilitě, škálovatelnosti a budoucím potenciálu. V cloudu lze aktivovat a spustit aplikace za výrazně kratší dobu v porovnání s vlastní firemní infrastrukturou, ve které by bylo potřeba projít procesem tradičního pořizování a poskytování. Také pokud je potřeba pro zátěž více výpočetního výkonu, tak je to možné udělat několika kliknutími a nebo aplikaci nakonfigurovat tak, že se bude zátěži přizpůsobovat sama. V neposlední řadě technické novinky se mnohdy objevují poprvé v cloudu. Průzkum ukázal že 92% oslovených organizací má v cloudu minimálně nějakou část. Také se zvyšuje podíl cloudového rozpočtu. V průběhu příštích 12 měsíců plánovali organizace průměrnou investici 73,8 milionu dolarů, což je nárůst o 59 % od roku 2018. Cloud se také významně týká aplikací. Lze používat platformu IaaS, AWS, Google platform nebo Microsoft Azure. Nebo si lze otevřít účet u SaaS poskytovatele, kterých jsou v současné době tisíce. Proto roste i podíl SaaS ve firmách, stejně tak jako podíl cloudu vůči vlastní infrastruktuře jako platforma pro vývoj aplikací. Podle studie je 54% aplikací nyní běžících v cloudu těch, které už existovaly ve firemní infrastruktuře a jen byly do cloudu přesunuty, 46% už bylo vytvořeno přímo na cloud. Je dobré promyslet předem, které aplikace nechat ve firemní infrastruktuře, protože některé starší aplikace potřebují neustále výpočetní výkon nebo vysokorychlostní úložiště. Skutečný přínos cloudu získávají vývojáři, kteří vytvářejí cloudově nativní aplikace a využívají moderní architektury aplikací. Sem spadají například mikroslužby. Ty jsou dle nových postupů spouštěny v kontejneru, což umožňuje je izolovat od sebe. Uživatelům cloudu se líbí přenositelnost kontejnerů a snadnější aktualizace, údržba a správa životního cyklu aplikací. Také je využíváno řešení Kubernetes, které automatizuje nasazení, správu, škálování, připojení k síti a dostupnost aplikací založených n kontejnerech. A co multicloud? Organizace si vybírají cloudy podle potřeb svých zátěží. Pokud začnou využívat více veřejných cloudů, je pro ně prvořadým cílem využít možnosti platformy a služeb nejlepšího svého druhu. Dále chtějí organizace úsporu nákladů a zlepšení kontinuity provozu a jeho obnovy. Jako nevýhody cloudu vidí organizace jejich složitost a zvýšené náklady na školení a nový personál. Firmy také mají problém s kontrolou cloudových nákladů, sem spadá například redundance služeb nebo placení za službu, která již není funkční. Firmy nově neváhají investovat do nových rolí jako je cloudový architekt, správce cloudových systémů a nebo do architekta zabezpečení.
Temná tajemství cloudových cen
COMPUTERWORLD 8-9/2020, Peter Wayner, str. 28-29
Ceny za využívání cloudu jsou velmi nízké, v řádu haléřů, mohou se ale rychle nasčítat. Jak je to možné? Prvním důvodem jsou skryté příplatky. Například Amazon S3 Glacier má vrstvu Deep Archive navrženou pro dlouhodobé zálohování s cenou 0,00099 dolaru za gigabajt, což je dolar za terabajt měsíčně. Ale pokud se chce uživatel na data skutečně podívat tak v ceníku je cena za obnovení 0,02 dolaru za gigabajt. Je tedy 20 krát dražší se na data podívat než je uložit. Pokud chce uživatel častý přístup, je lepší si zaplatit za regulérní vrstvu S3. Druhým důvodem je lokalita. Například Amazon účtuje v Ohiu 0,00099 za gigabajt, ale v Kalifornii je to 0,002 dolaru za gigabajt. Čínská cloudová společnost Alibaba chce vývojáře přesvědčit, aby využívali jejich datová centra po celém světě. Nejnižší verze instancí jsou za pouhých 2,50 dolaru mimo Čínu, v samotné Číně ale uživatel zaplatí 15 dolarů měsíčně. Třetím důvodem jsou náklady na přenos dat. Pokud by uživatel chtěl ušetřit náklady přesunem bitů po zeměkouli s cílem využívat nejlevnější výpočetní výkon a úložiště, pak může naopak skončit s ještě většími výdaji. Náklady za datové toky mezi sítěmi jsou velké. Příležitostný přesun nic nezmění, ale pravidelný ano. Čtvrtým důvodem je přenesení dat ven z cloudu. Pokud například všichni najednou chtějí vidět nějaký text nebo video na firemním serveru, tak webový server začne plnit tyto požadavky a tím se zvyšuje cena. Pátým důvodem je zdání malého zvýšení nákladů. Ve firmě se může stát, že je potřeba zvětšit velikost dat kvůli nevyhovujícímu nástroji nebo konfiguraci práce. Proto se cena zvýší o pár centů. A i tato částka může být na konci měsíce citelná. Šestým důvodem je režie. Uživatel platí o něco více za režii udržující různé vrstvy, díky kterým můžeme spustit nový čistý stroj, aniž by v tom něco bránilo. Sedmým důvodem je zdánlivě nekonečná schopnost se přizpůsobit a zvládnout libovolné nároky, která ale zasahuje do rozpočtu. Při zahájení projektů není možné předem odhadnout kolik spotřebuje průměrně každý uživatel GB datového toku. Stejně tak kolik bude každý server potřebovat GB paměti RAM.
Mít ERP systém v cloudu získává v současné době na významu
IT Systems 7-8/2020, Vladimír Bartoš, str. 20-21
Proč je cloud pro dnešní výrobní podniky zajímavý? Existuje pro to šest hlavních argumentů. Prvním argumentem je spolehlivé a kvalitní zabezpečení provozu informačního systému lidskými zdroji. Hledání správců IT systémů v České republice je velmi náročné, protože jich je velký nedostatek. Poskytovatel cloudu má několik vzájemně zastupitelných správců systému, kteří jsou pravidelně školeni na nejnovější technologie a střídají se při správě aplikací svých klientů. Druhým argumentem je vysoká bezpečnost provozu informačního systému a dat. Poskytovatel cloudu ručí smluvně za vysokou jasně definovanou dostupnost systému a za zabezpečení dat. Data jsou zabezpečena nejen proti ztrátě, ale také i proti úniku. Systém je provozován na špičkovém hardwaru se zálohami na vzdálených místech kvůli požáru, se zálohovanými komunikačními linkami. Systém se průběžně inovuje. Třetím argumentem je ekonomická transparentnost. při provozu cloudu je veškerá činnost obsažena v měsíčních splátkách. Čtvrtým argumentem je ekonomická výhodnost. V on-premise režimu bývá největším nákladem pořízení licencí vybraného systému. V případě cloudu se platí zlomková část pravidelně v měsíční splátce. Při převodu ERP do cloudu firma získá širší funkcionalitu včetně bonusových modulů, které se běžně musí dokupovat. Pátým argumentem je pružnost využívání systému. Pokud firma roste a potřebuje přístup více uživatelů do systému, v cloudovém řešení lze systém využívat neomezeně dle firemních potřeb a zpětně je pak vyhodnocena intenzita použití systému, platí se tedy to co bylo použito. Platí to i opačně v případě nutnosti snížení využívání systému. Šestým argumentem je snadný rozvoj a zajištění shody s legislativou. V případě cloudového provozu systému za změny ručí provozovatel. Musí hlídat legislativu a včas provést a otestovat změny softwaru. Musí instalovat nové verze, odzkoušet je a zajistit pro klienty bezproblémový přechod. Cloud může mít samozřejmě i své nevýhody, jako je ztráta kontroly nad IS a vlastními zaměstnanci. Tyto nevýhody se snaží provozovatelé cloudu upravit smluvně. pro výběr správného dodavatele cloudu. Cílem je aby výrobní podnik nepřišel o strategické znalosti a schopnosti rozvíjet své podnikové procesy a svoji společnost. Proto je ERP systém obvykle rozdělen na strategické části a části, které může společnost bez obav předat do zodpovědnosti poskytovatele.
Je cloud pro firmy vždy ideální řešení?
IT Systems 7-8/2020, Karel Šredl, str. 44-45
Jaká jsou hlavní pro a proti zavedení cloudového řešení do firmy? Obrovskou výhodou cloudu je to, že firmy nemusí vlastnit servery. Pouze si je pronajmou a jednoduše si vyberou jaký výkon potřebují. Služba je na měsíční náklady, službu lze pružně upravovat a tím optimalizovat náklady. Stále je ale ve firmě potřeba IT specialista a IT oddělení. Je lepší mít vše pod jednou střechou nebo i zaplatit profesionální hosting? Do nedávna převládal on-premise přístup. Když firma potřebovala IT systém, najmula si IT specialistu, koupila servery a ve své serverovně pak systém naistalovala a provozovala. řada firem toto řešení stále využívá, protože tak má absolutní dohled nad vším, co se na serverech děje. Vše ale také leží na IT specialistovi a jeho kvalitách. Opakem je řešení kdy si firmy v cloudu pronajímají servery, platformy nebo hotové aplikace. Vybírají se i mezi řešením IaaS, PaaS a SaaS. Liší se úrovní toho, o co se musí starat a co přenechávají provozovateli cloudu. Výhodou cloudu je pružnost. Dá se v něm lehce spustit a nastavit systém složený z mnoha serverů. Cloud je zálohovaný a celosvětově dostupný a to velmi rychle. Celý systém lze rozšířit, duplikovat, zrušit nebo zastavit dle potřeby. Cloud také zajistí spolehlivost systémů, kdy je schopen vyřešit výpadky a spolehlivost může také navýšit díky HA (High Availability). Jde o duplikaci systému na jiné místo a zajištění synchronizace dat. Díky tomu zůstane služba dostupná i při kompletním výpadku lokace. Je lepší privátní nebo veřejný cloud? Privátní cloud je důležitý architektonický prvek pro větší společnosti a korporace. Poskytuje výpočetní prostředky pouze pro danou firmu. Díky tomu je i dražší. Dobrým kompromisem je hybridní cloud, úměrně s tím se však zvyšují nároky na jeho optimální navržení. Výhodou cloudu je to, že může fungovat odkudkoli. Jako řešení může být zvoleno CDN (Content Delivery Network), který zajistí vykopírování statických souborů, jakou jsou obrázky nebo PDF dokumenty na lokace po celém světě. Další možností je pak geografická lokace, kdy cloud umožňuje stejný systém spustit na více místech. Bezpečnost v cloudu je komplexní problém. Systém lze migrací posílit nebo odhalit. Proto by firmy měly projít fyzickou bezpečnost a síťovou bezpečnost. Neméně důležitá je i datová bezpečnost. Firmy musí chránit data před ztrátou nebo zneužitím. Základem je nepodcenit uživatelskou bezpečnost a zjistit kdo všechno má heslo, kde jsou hesla uložena a co se stane když uživatel s přístupem z firmy odejde. Stejně tak je nutné data zálohovat a obnovovat. Při zvažování přechodu firmy do cloudu je vždy nutné zvážit individuální situaci firmy.
Cloudové úložiště pro malé firmy
Reseller Magazine 7/2020, Michala Benešovská, str. 26-27
Cloudová úložiště jsou ideální pro menší firmy, díky svému spolehlivému a škálovatelnému řešení. V ČR často slouží jako doplněk k on-premise řešení. Jaká cloudová úložiště si dnes lze vybrat? K nejstarším službám tohoto typu patří DropBox. Toto řešení má miliony uživatelů po celém světě. Je k dispozici na vyzkoušení na 30 dní, potom startuje na 15 dolarech na uživatele za měsíc. V této ceně je 5 TB úložného prostoru. U všech variant používá 256bitové AES a SSL/TLS šifrování. DropBox nemá plnohodnotný on-linový editor, takže soubory nelze upravovat v reálném čase. Umožňuje obnovu dat až 120 dní zpátky. Má uživatelsky přívětivé rozhraní.Lze ho integrovat s Microsoft 365. Nabízí také dvoufaktorovou autentizaci. Google Cloud for Work je většinou pořízen firmami, které využívají G Suite. Nejoblíbenější plán vyjde na 12 dolarů na uživatele za měsíc. Za tuto cenu má každý uživatel k dispozici velkou nabídku služeb včetně vylepšené kancelářské sady. Pokud firma platí za méně než pět uživatelů, tak každý dostane k dispozici 1 TB prostoru, za více uživatelů je dán neomezený prostor. Je k dispozici i balíček Basic pro mikrofirmy nebo freelancery. Výhodou G Suite je propracovaný systém on-line/offline úprav a bezproblémová synchronizace mezi uživateli. Dobře funguje i podpora mobilních zařízení. Také není nutné pro běžnou kancelářskou práci pořizovat zvlášť kancelářské aplikace. Lze také využít Gmail, Meet na videohovory nebo sdílet kalendář. Bezpečnost je samozřejmostí. OneDrive je velmi levná varianta cloudového úložiště. Lze platit 5 dolarů měsíčně na uživatele, přičemž každý uživatel má k dispozici 1 TB. Data lze jednoduše sdílet, největší uložený soubor může mít 15 GB. Synchronizace a offline prohlížení je velmi jednoduché, dokumenty lze upravovat i přes prohlížeč. Vyšší varianta předplatného (12,5 dolaru) zahrnuje i kancelářské aplikace Microsoftu a také e-mailový hosting. K dispozici je také podpora videokonferencí a online meetingů, může se jich zúčastnit až 250 osob. Box for Business ve verzi Starte začíná na 5 dolarech za měsíc na uživatele. Za tuto cenu je k dispozici mobilní přístup, dvoufaktorová autentizace a desktopový klient. Vyšší verze za 15 dolarů má řadu funkcí navíc jako je neomezené úložiště, neomezený počet uživatelů nebo upload limit 5 GB. Je zajímavý speciálně pro malé firmy, protože je jednoduchý, dobře se ovládá a nabízí podporu řady aplikací. Tresorit je služba umožňující sdílet jednotlivé velké soubory prostřednictvím zaheslovaného odkazu. Nabízí veškeré standardní funkce, jako je synchronizace a sdílení. Vyniká v oblasti bezpečnosti, protože si zakládá na end-to-end šifrování a je v souladu se všemi klíčovými regulacemi jako je HIPAA a GDPR. Součástí řešení je také integrovaná ochrana proti ransomwaru a důmyslná centrální správa oprávnění.
Cloud computing vs. edge computing
Reseller Magazine 8/2020, Nick Offin, str. 19
Edge computing a cloud computing se vzájemně doplňují. Výpočty uskutečňované na okraji sítě nabízejí v mnoha případech oproti tradiční centralizované cloudové infrastruktuře mnoho výhod a to zejména s ohledem na nárůst práce ve vzdáleném prostředí. Výhodou je zkrácení latence, snížení provozního zatížení a zvýšení zabezpečení dat. Jak konkrétně se tyto výhody projevují? Pokud porovnáme tradiční cloud computing a edge computing, hlavní rozdíl spočívá v tom jak a kde probíhá zpracování dat. U cloudu se data posílají do centrálního úložiště (datového centra) a tam dochází k jejich zpracovávání. Při použití edge computingu se množství výpočtů provádí ihned po pořízení dat před jejich odesláním. V dnešní době je zpracováváno obrovské množství dat, které extrémně zatěžuje sítě a to poté vyžaduje revizi infrastruktury. Taková revize je nákladná a časově náročná. Edge computing umožňuje firmám problematiku zatížení cloudu a výpočetních systémů vyřešit a přitom nevyžaduje náhradu původního systému. Edge computing zpracovávájí zařízení na okraji sítě množství výpočtů lokálně a tím se uvolňuje kapacita cloudu. Základní vlastností cloudových řešení je v posílání dat do výpočtového centra, jejich zpracování a přenosu zpět do původního zařízení. To vyžaduje čas a přenos dat způsobuje zpoždění procesů. Někdy může latence způsobit vzdáleným pracovníkům komplikace, například při videokonferencích. Edge computing řeší problém latence tím, že data zpracovává ihned u zdroje na okraji sítě. Tím se eliminuje latence a snižuje se množství chyb. Se vzrůstajícím počtem zaměstnanců, kteří musí pracovat z domova, jako je tomu v případě pandemie, roste potřeba vzdáleného přístupu k datům. Edge computing filtruje a zpracovává data ihned, namísto toho aby se všechna data posílala do centrálního datového centra. Díky tomu se snižuje množství přenesených citlivých dat mezi zařízeními a cloudem. S novými celosvětovými okolnostmi se v budoucnu stane edge computing hojně využívanou technologií.
Trendy v segmentu ukládání a zálohování dat – co nás čeká a nemine?
Reseller Magazine 8/2020, František Doupal, str. 20-22
Jaké trendy se objevují v oblasti ukládání a zálohování dat? Odborníci z firem Acronis, Bakotech, Dell EMC, Fujitsu, Hewlett Packard Enterprise, QNAP a Synology nastínili tyto trendy. Ve firmě QNAP se dlouhodobě objevuje zájem o NAS/SAN řešení jak v desktopovém tak rackovém provedení. Zájem je také o celé produktové portfolio SMB a velkým podnikům (duální řadiče s vysokou dostupností typu aktivní-aktivní apod.) a to souběžně s pořízením QNAP NBD/NBD onsite servisem (výměna na druhý pracovní den). Firma QNAP také uvedla na trh rackové NAS s operačním systémem QuTS hero, který nabízí uživatelům 128bitový souborový samoregenerační systém s inline deduplikací a kompresí dat. Firma se také chytá uvést cloud, který bude mít flexibilní a nákladově efektivní NAS. Ve firmě Synology věří v to že trendem budou hybridní úložiště, využívající výhody privátního a veřejného cloudu. Firma připravuje Synology Hybrid Share, řešení které se zaměří na kombinace výhod privátního a veřejného cloudu a bude fungovat na operačním systému DSM 7. Také zákazníci řeší zálohování. Pro takový případ je k dispozici řešení Active Backup for Business, který bez nutnosti licencí má funkce prémiových řešení. Firma Fujitsu vidí jako trend ukládání dat jejich ukládání na pásky, které je vhodné pro společnosti všech velikostí. Nabízí neomezenou škálovatelnost pro bezobslužné zálohování, archivaci a obnovu po katastrofě. Další výhodou je extrémní hustota uložení dat. Také se zvyšuje podíl diskové appliance vhodné pro zákazníky všech velikostí. Má jednoduché nasazení a možnost reaplikace dat na velké vzdálenosti. Dalším trendem je adaptace cloud-file sharing služeb v oblasti zálohování dat a cloud storage architektura. Stále více zákazníků poptává služby v oblasti IT bezpečnosti. Také způsob nákupu informačních technologií se budou nakupovat hlavně do vlastních datových center formou služby. Zákazník tedy nebude výpočetní kapacitu, datová úložiště a sítě vlastnit, ale bude flexibilně platit za to kolik kapacity opravdu spotřebuje. Firma HPE má stálý zájem ze strany zákazníků o disková pole, která svojí architekturou, jednoduchostí správy a vestavěnou analytikou a provázáním na cloud přivádí nové zákazníky. Dell má největší odbyt u deduplikačních úložišť. Je to specializované diskové pole, jehož architekturou garantuje obnovitelnost uložených dat. Také přináší globální deduplikaci pro celé prostředí, které chrání a tím snižuje dopad na primární infrastrukturu a umožňuje data zálohovat a obnovovat ve velmi krátkém časovém úseku. Dell má také úspěšný DPS, což je softwarový balík pro řízení ochrany dat. Také tato firma vidí jako trend využití cloudového prostředí. Stále více společností také přechází na metodiku DevOps a s ní spojené využití kontejnerů. Ve firmě Bakotech vidí nárůst hybridní infrastruktury.
Doba datová
businessworld.cz, 25.08.2020, Ladislav Šolc
Globální datasféra obsahovala v roce 2019 podle analytických společností přibližně 45 zettabajtů dat. Společnost IDC však předpovídá, že v roce 2025 bude celosvětově spravováno 175 zettabajtů dat, z toho odhaduje 46 % uložených v prostředí veřejných cloudů a zhruba 30 % všech dat bude zpracováváno v reálném čase. Výrobci datových úložišť se začínají orientovat na velké poskytovatele cloudových služeb, jako jsou Microsoft, AMAZON, Salesforce, IBM či Google. Postupně budou data ukládána více na SSD disky, než na klasické HDD, jelikož mají mnoho zjevných výhod, ale při extrémních nárůstech dat a spojených transakcích to stačit nebude. Na řadu budou přicházet další inovace, jako jsou technologie holografického ukládání dat v pěti dimenzích (5D crystal data storage). 5D úložiště využívají křemíkové krystaly a vědci uvádějí, že uložená data odolají teplotám do 1 000 °C a přežijí až 13,8 miliardy let při pokojové teplotě. I v budoucnosti data budou vznikat na koncových zařízeních, jako jsou samotné personální počítače, chytré telefony či tablety, nicméně masivně nastupují další zdroje dat z IoT světa, průmyslových zařízení, automobilů a podobně. Současná nabídka veřejných cloudových poskytovatelů s datovými centry pouze na několika místech na světě přestává stačit. Rychlost, propustnost a nové požadavky nastartovaly trend přibližování datových center k zákazníkům, nazývaný edge computing. Velcí světoví poskytovatelé cloudu budou umísťovat jako hotové boxy do lokalit, které dosud patřily výhradně lokálním cloudovým poskytovatelům. V roce 2025 bude více než polovina dat stále uložena v prostředí podnikových center, nebo u lokálních providerů privátních cloudů. Zásadním krokem je v první řadě vytvoření hybridní cloudové strategie, governance hybridního prostředí a provozního modelu podporujícího váš vlastní byznys. Propojit soukromá datová centra s public cloudem tak, aby fungovala společně, stovky služeb byly k dispozici kvalitně, tedy rychle a bezpečně, je možné. Zajímavým východiskem jsou aktuálně hotová řešení od výrobců v podobě privátních datových center kompatibilních s public cloudem. Tyto produkty nabízejí sjednocenou správu klíčových služeb, snadnější přesouvání dat mezi privátním centrem a cloudovými zdroji i nativní integraci s cloudem pro scénáře náhlých výpadků či havárií.
Porovnání deseti cloudových disků: kam a za kolik uložit 100 GB, 1 TB a 10 TB dat?
connect.zive.cz, 20.08.2020, Karel Kilián
Kam se vyplatí uložit svá data? Článek přináší informace o deseti cloudových discích, u kterých se zjišťovalo, za jakou cenu je získán prostor pro uložení 100 GB, 1 TB a 10 TB dat. Výsledky jsou seřazeny od nejvyšších cen po nejnižší za 1 TB, přičemž je brána v úvahu vždy ta nejvýhodnější varianta předplatného (zpravidla roční) přepočtená na měsíční poplatek. První je služba Box. Primárně se zaměřuje na firemní klientelu, s čímž souvisí fakt, že ceny pro jednotlivce nejsou výhodné. Zdarma je k dispozici prostor velký 10 GB, ovšem s omezením maximální velikosti jednoho souboru na 250 MB. Silnou stránkou služby je její webové rozhraní, poskytující solidní možnosti práce se soubory a podporu zobrazování náhledů. Oficiální klientské aplikace jsou k dispozici pro Windows, MacOS a všechny podstatné mobilní platformy. V ceníku lze nalézt jen jeden jediný tarif pro jednotlivce. V rámci podnikových tarifů pak nabízí i neomezený prostor. Druhou službou je Zoolz Cloud Backup. Tato služba se také zaměřuje především na podniky, které hledají dlouhodobý a komplexní způsob zálohování a zabezpečení dat, ke kterým nepotřebují častý přístup. Zoolz má celou řadu funkcí, jako správu uživatelů a zásad, možnost omezení rychlosti nebo velikosti souborů, verzování, automatickou deduplikaci, podporu externích a NAS jednotek, zálohování serverů či 256bitové AES šifrování na straně serveru. V nabídce je sedm dobře odstupňovaných tarifů, přičemž ten nejnižší začíná na 1 TB prostoru, v nejvyšším si lze domluvit i více než 50 TB. Ceny a nabízené kapacity však budou vyhovovat spíše náročnějším zákazníkům. Třetí je Dropbox. S rostoucí popularitou Dropboxu přišla omezení, jejichž cílem je snaha přimět uživatele k přechodu na placenou verzi. Asi nejcitelnějším zásahem bylo omezení počtu současně připojených zařízení na tři. Dropbox má propracovanou desktopovou aplikaci, jejíž schopnosti neustále vylepšuje o nové funkce – nedávno například integroval správce hesel. Na Dropboxu jsou zadarmo jen 2 GB prostoru a využívat ho mohou maximálně tři zařízení. Pro jednotlivce jsou k dispozici programy Plus s prostorem velkým 2 TB a Professional s kapacitou 3 TB . Pro podnikové použití jsou pak nabízeny týmové tarify, kde se platí za každého uživatele. Čtvrtý je Disk Google. Zde každý uživatel automaticky získává zdarma místo o velikosti 15 GB. V roce 2018 začal Google nabízet úložiště pod vlajkou členského programu Google One. V jeho rámci lze například přidat až pět členů rodiny či zálohovat data z mobilních telefonů s Androidem. Kromě služeb pro jednotlivce je k dispozici také nabídka pro firemní zákazníky v rámci GSuite. Google má poměrně pěkně odstupňovanou nabídku tarifů pro jednotlivce. Tři nižší programy (100 GB, 200 GB a 2 TB) lze platit měsíčně, nebo ročně, vyšší (10 TB, 20 TB a 30 TB) pak už pouze měsíčně. Pátý je Apple iCloud. Je určen především pro zálohování dat, ukládání fotek a synchronizaci hudby mezi zařízeními iPhone, iPad a počítači s operačním systémem macOS. iCloud lze také využívat i na počítačích s Windows, kde nabízí možnost synchronizace fotek, dokumentů a záložek webového prohlížeče. Na iCloudu automaticky dostanete zdarma 5 GB místa na ukládání fotek, videí, souborů a dalších věcí. Placené tarify jsou poměrně dobře odstupňované a lze si zvolit úložiště velké 50 GB, 200 GB nebo 2 TB, přičemž dva nejvyšší lze sdílet s rodinou. Šestý je Degoo Cloud, který je jednoznačným premiantem z pohledu nabízeného prostoru zdarma, bezplatně zde lze získat až 100 GB místa. Nevýhodou je absence desktopové aplikace, kterou však do jisté míry nahrazuje přímočaré webové rozhraní. Služba poskytuje 256bitové end-to-end šifrování AES a dvoufaktorové ověření prostřednictvím účtu Google. Primárně se zaměřuje na fotografie – poskytuje nástroje pro jejich správu a nalezení nejlepších snímků. Ceny placených tarifů patří k těm nejnižším. Sedmé je cloudové úložiště MEGA. Nabízí nadstandardně velký prostor 50 GB zdarma, pěkně fungující synchronizaci bez omezení počtu zařízení a propracovanou webovou administraci. MEGA nabízí tarify pro jednotlivce i firemní klienty (v jejich případě je nutné mít nejméně tři uživatele). Poměrně dobře je zvolené odstupňování jednotlivých placených tarifů Pro, jež nabízejí 400 GB, 2 TB, 8 TB, či 16 TB prostoru. Osmý je PCloud. Ve verzi zdarma je možné získat až 10 GB prostoru, přičemž část je k dispozici hned po registraci, další místo pak uživatel dostane za sdílení odkazů na službu či pozvání dalších uživatelů. PCloud nabízí jen dva placené tarify s 500 GB a 2 TB úložného prostoru. Kromě klasického předplatného s možností platit měsíčně, či ročně, nabízí také jednorázové doživotní předplatné. Devátý je Microsoft OneDrive. Kromě dobře fungující synchronizace nabízí intuitivní řešení zálohování důležitých dat nebo snadné sdílení velkých souborů. Microsoft nabízí cloudový disk OneDrive primárně jako součást svých kancelářských balíků Microsoft 365 pro rodiny a Microsoft 365 pro jednotlivce, kde je v ceně 1 TB prostoru. Nechybí ani mobilní aplikace s automatickou synchronizací fotek a videí. Zdarma lze využívat prostor o velikosti až 5 GB. Desátý je IDrive. Ten nabízí široký rozsah služeb, počínaje automatickou zálohou fotografií z chytrého telefonu a konče zálohováním souborů z počítače. Bezplatně můžete využívat úložiště s kapacitou 5 GB. Dále je v nabídce jeden tarif pro podnikové uživatele a jeden tarif pro jednotlivce s 5, nebo 10 TB místa. Menší kapacity za atraktivnější ceny bohužel tato služba nenabízí. Konkrétní ceny jsou obsaženy v článku.
Microsoft používá vodíkové palivové články k napájení serverů
www.dc-nn.com, 06.08.2020
Microsoft a Power Innovations napájely řadu serverů datových center po dobu 48 po sobě následujících hodin pomocí vodíkových palivových článků. Společnost již se dříve zavázala, že do roku 2030 ukončí svou závislost na používání motorové nafty v záložních generátorech a do té doby bude uhlíkově negativní. Datové centrum s palivovými články, zásobníkem vodíku a elektrolyzérem, který přeměňuje molekuly vody na vodík a kyslík, by mohlo být hypoteticky integrováno do elektrické rozvodné sítě a poskytovat služby vyrovnávání zátěže. Rovněž namísto dieselových nákladních vozidel poskytujících naftové palivo by mohla být dálková vozidla poháněna vodíkem a dodávat vodík do datového centra. Společnost stále zkoumá SOFC (Solid oxide fuel cell) pro poskytování energie, protože plynová síť je mnohem spolehlivější než elektrická síť a přístup je energeticky účinnější. Tato technologie je však stále příliš drahá a produkovala by oxid uhličitý. Místo toho se společnost nyní více zajímá o vodíkové palivové články s membránou pro výměnu protonů (PEM), poté, co viděla demonstraci Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje energie. Společnost NREL napájela stojan počítačů palivovým článkem Daimler PEM – jediným odpadním produktem z buňky PEM byla voda. Od demonstrací NREL v roce 2018 klesly náklady na systémy palivových článků PEM na výrobu záložní energie v datových centrech o více než 75 procent. Pokud by se takové snížení udrželo, mohly by se stát během roku nebo dvou cenově konkurenceschopnými k dieselovým generátorům. Existují však i jiné překážky. 48 hodin výroby záložní energie by spotřebovalo 100 000 kg vodíku na průměrné datové centrum společnosti Microsoft, což by vyžadovalo skladování, které může být pro místní komunity nepohodlné. V současné době se z fosilních paliv vyrábí 95 procent vodíku, který jako vedlejší produkty emitují oxid uhličitý a oxid uhelnatý. Aby byl vodík skutečně zelený, musí být vyráběn elektrolýzou, kde elektřina protéká vodou k oddělení atomů vodíku a kyslíku a tato elektřina musí pocházet z obnovitelných zdrojů. Dokonce i pak bude výroba vodíku vždy vyžadovat více energie, než je možné získat, takže někteří tvrdí, že sluneční energie by mohla být použita přímo.