Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Datová centra v roce 2020
COMPUTERWORLD 02/2020, Andy Patrizio, str. 28-29
Spolu s novým rokem 2020 přicházejí i nové předpovědi pro trendy v datových centrech. Prvním trendem je to, že IoT vyvolá růst datových center ve městech. Tento trend už aktuálně probíhá, datová centra už se nestaví jen poblíž obnovitelných zdrojů energie. Druhým trendem je vzestup síťových urychlovačů. Jak Big data, tak umělá inteligence mají obrovská množství dat, která se nenacházejí na stejném místě. V procesoru řadiče pro síťové přenosy také vyžadují jejich výkon. Proto jsou nutné urychlovače, které budou zajišťovat, aby se procesory mohly hlavně starat o zpracování dat a akcelerátory o činnosti související s velkým přesunem dat. Třetím trendem je růst NVMe over fabrics. Non-Volatile Memory express je rozhraní pro ukládání dat. Tato technologie umožňuje SSD v jednom serveru komunikovat přes síť s jiným úložištěm jinde v síti. Čtvrtý trend jsou levnější paměti storage-class (SCM). Tyto paměti mohou pracovat jako DRAM nebo i jako SSD. Nyní je vyrábí více společností a to by mělo přispět k jejich zlevnění. Pátým trendem je AI automatizace na značkových serverech. Firma Oracle přinesla do svého systému hardware, OS, aplikace i middleware. Ostatní firmy pokračují ve vývoji hyperškálovatelných serverů. Šestým trendem je zpomalení migrace do cloudu. Hlavním důvodem je zabezpečení. Sedmým trendem je nárůst dat. Dříve byla tříděna, zpracovávána a ukládána pouze potřebná data. Dnes jsou datová jezera plná obrovským množstvím dat, z takových pramenů jako jsou sociální sítě nebo senzorů IoT. Některé z firem se kvůli tomu zaměří na úložné vrstvy a jejich uspořádání. Osmým trendem jsou další servery s kombinací procesorů. V současné době se objevuje větší množství návrhů serverů s grafickými procesory na základních deskách, s akcelerátory A1 nebo se síťovými akcelerátory. To bude vyžadovat změny v architektuře serverů. Bude potřebnější chlazení tekutinou a také vzrostou nároky na robustnost softwarového vybavení. Posledním devátým trendem je to že se změní pracovní zátěž IT. Pro IT profesionály přibude řada nových úkolů jako boje se stínovým IT, řešení digitální transformace nebo zvládání rostoucího přítoku dat a zjišťování co s nimi dělat.
Kontaktní centrum nepřesouvejte do Indie, ale do cloudu
IT Systems 1-2/2020, Ivan Sýkora, str. 34-35
Zákazníci dnes očekávají rychlé a personalizované služby bez ohledu na to kdo s nimi mluví. A i právě proto digitální technologie pro interakci se zákazníky zaznamenaly v posledních letech nebývalý pokrok. Textová a hlasová konverzační rozhraní, chatboti a různí virtuální asistenti se stali běžnou součástí webových stránek obchodů, online bankovnictví i vybavení domácností. Za svůj největší rozmach tyto nástroje vděčí umělé inteligenci. Ta slouží i v moderních kontaktních centrech, kde pomáhá zkvalitňovat, zrychlovat a automatizovat obsluhu zákazníků. Technologie jako cloud, umělá inteligence, strojové učení a analýza dat v moderních řešeních kontaktních center pomáhají nejen rychle a úspěšně uspokojit požadavky zákazníků, ale také v důsledku toho zlepšovat reputaci firmy a získávat nové zákazníky. Většinu dotazů je AI schopná zodpovědět sama, teprve v případě, že systém nedokáže požadavek uspokojivě vyřešit, hladce přesměruje konverzaci k pracovníkovi kontaktního centra. Jedním z nástrojů, na nichž staví automatizace a zefektivňování interakce zákazníka s kontaktním centrem, je analýza přirozené řeči. Na rozdíl od dřívějšího vyhledávání určitých výrazů v mluvené komunikaci dnešní nástroje pro analýzu řeči dokáží detekovat důvod telefonátu, tón, emoce, napětí v hlase, spokojenost či nespokojenost a vývoj hovoru. Nové technologie, jako je analýza řeči v reálném čase nebo emoční analýza spolu s AI dokáží rychle odhalit potřeby, přání a očekávání zákazníka a pomáhat je operátorovi co nejlépe uspokojovat. Kontaktní centrum by mělo s minimálními náklady pro firmu vyřídit požadavek klienta k jeho maximální spokojenosti a také by mělo přispívat k celkovému úspěchu firmy. K tomu můžou přispět například virtuální asistenti nebo cloud. Dnes je možné provozovat kontaktní centrum jako službu v cloudu. Pro firmu to může znamenat ušetření investic. Cloudová platforma, která prostřednictvím kontaktního centra propojuje podnik se zákazníky, také shromažďuje, uchovává a zpracovává nepřetržitý tok dat. Ten slouží k vytvoření komplexního obrazu zákazníka jako podkladu pro lepší rozhodování a personalizaci zkušenosti s cílem zvýšit spokojenost zákazníka. Díky tomu také lze vytvořit hladkou cestu pro zákazníka. Následná analýza dat z celého průběhu cesty zákazníka umožňuje do budoucna lépe předvídat pravděpodobné další kroky v jednotlivých kanálech a přizpůsobovat jim strategii.
Server, nebo cloud?
Reseller Magazine 1/2020, Jiří Jinger, str. 35
Podle údajů ČSÚ, u nás používá cloudová řešení více než čtvrtina firem. Je přechod do cloudu rozumný krok? Hlavní výhoda cloudu spočívá v tom, že místo toho aby se firma věnovala neustále IT a jeho spravování, může se věnovat svému primárnímu byznysu. Většina firem se nejdříve rozhodne migrovat do cloudu poštu nebo účetnictví a teprve potom zjišťuje, že existují i jiná cloudová řešení. Může se třeba jednat o ukládání dat, kancelářský software nebo CRM. Když už se firma jednou pro cloudové řešení rozhodne, lze doporučit, aby na cloud přesunula maximum aktivit. V České republice používají cloud podle ČSÚ dvakrát častěji velké subjekty než malé. Cloud se vyplatí ale firmám od dvou lidí výše. I malá firma může díky cloudovému řešení také získat přístup k hardwaru a softwaru, který by si jinak nemohla dovolit. A to se odráží i v kvalitě a úrovni zabezpečení. Cloudové řešení také firmám umožňuje to, že se nemusí starat o aktualizace systému a hlídání softwarových licencí. Přináší i flexibilitu v oblasti navýšení paušálu, pokud je potřeba, aby systém používal na kratší dobu například brigádník. U serverového řešení by to byl problém, protože mívá fixní počet licencí. Pokud jsou ve firmě nové servery nebo je chce firma používat dále, v takové situaci může být řešením hybridní prostředí.
České firmy se cloudu nebojí, využívá jej 84% z nich
Reseller Magazine 1/2020, Michala Benešovská, str. 56
Ve 133 českých technologických firmách proběhl průzkum společnosti Revolgy, ve kterém se zjišťovalo, jaké mají firmy zkušenosti s cloudem. Z průzkumu vyplynulo, že stále více českých technologických firem se přesouvá do cloudu, alespoň nějakou část v něm má 84,2% dotazovaných firem. U zbývajících firem zvažuje přechod do cloudu během roku 2020 více než polovina z nich. Nejvíce firmy využívají cloud pro ukládání dat, k zálohám při výpadku firemní infrastruktury, pro hosting firemních interních systémů. Další důvody přechodu do cloudu jsou výpočetní výkon, analýza dat a big data. Co se týče poskytovatelů cloudu, v těchto firmách vede Amazon Web Services, poté následuje Google Cloud Platform a třetí nejoblíbenější je Microsoft Azure. Technologické firmy mají v cloudu buď celou infrastrukturu nebo její část. Do cloudu přechází v současné době i velké korporáty. Je to kvůli takovým výhodám cloudu jako je flexibilita, škálovatelnost, nulové nároky na údržbu, odolnost proti výpadkům a šetření nákladů. Některé technologické firmy měly cloudovou infrastrukturu od začátku (75,5%), další začínaly s vlastním datacentrem (41,8%) nebo hostingem serverů (34,2%). Jaké jsou hlavní argumenty proč se firmy rozhodly přejít do cloudu? Je to hlavně flexibilita vytváření nových prostředí a instalace. Je to také nulová potřeba údržby a nákupu hardwaru a škálovatelnost, neboli možnost rozšířit systém, webový server nebo aplikace o nové prvky, nebo možnost je změnit. Další důležité faktory jsou také odolnost proti výpadkům a cena. Z průzkumu také vyplynulo, že firmy s přechodem do cloudu neměli větší potíže. V nadpoloviční většině případů si firmy vystačily čistě s interními zdroji, pomoc u cloudového partnera vyhledalo 38,4% firem.
Hybridní cloud a jeho bezpečnost
Reseller Magazine 3/2020, Jan Hanáček, str. 38-39
Proč používat hybridní cloud? Některé osvědčené a léty prověřené aplikace nemohou být do prostředí cloudu migrovány, protože pro takový formát zkrátka nejsou vytvořené a kvůli této obtíži na vzdálené úložiště není možné převést veškerou firemní agendu. I proto existuje cloud hybridní. Ten kombinuje výhody úložiště veřejného a privátního, například i s určitým řešením on-premise. Část datové infrastruktury si firma, která jej využívá, spravuje ve vlastní režii a část si pronajímá od veřejného poskytovatele. Jeho výhody však netkví jen v tom, že v jeho privátní části je možné ponechat zastaralé aplikace. Další výhodou je i to, že data a výpočetní výkon lze mezi oběma jeho částmi libovolně přenášet. Standardně se vše provozuje v privátní části, když se nároky zvýší, výpočty převezme část veřejná. Jak je na tom hybridní cloud v otázce bezpečnosti? Bezpečnost hybridního cloudu se dá rozdělit, stejně jako bezpečnost jakékoliv jiné datové infrastruktury, na tři vzájemně se ovlivňující komponenty: na bezpečnost fyzickou, technickou a administrativní. V případě pronájmu cloudu (a tady se fyzická bezpečnost prolíná s tou administrativní) je součástí každé smlouvy takzvaný Service Level Agreement, zkráceně SLA, který mimo jiné definuje i jeho fyzickou bezpečnost. Pokud jde o úložiště veřejné, zodpovídá za fyzické bezpečí dat poskytovatel. Jenže v případě, že využíváte hybridních řešení, se část vašich dat nachází ve veřejném virtuálním prostoru a jiná v soukromém cloudu nebo na vlastním serveru. A pak tedy za první část zodpovídá provozovatel služby, za druhou pak samotná firma. Jenže na hybridním cloudu data nejsou rozdělena na nějaké pevně definovatelné části, a tak není možné s jistotou říct, kdo nese za která data zodpovědnost. Spolupráce poskytovatele a zákazníka je v tomto směru klíčová a u hybridních řešení ještě důležitější než u metod jiných. Co však bezpečnost technická? Šifrování v hybridním prostředí je obvykle víceúrovňové. Data, která jsou uskladněná, jsou šifrována na úrovni samotných úložišť a fyzických disků, a to dokonce i v případě, že je síť vypnutá a neaktivní. Stejně tak jsou šifrovány nativní soubory samotné softwarové platformy, aby se k citlivým datům útočníci nemohli dostat přes případné chyby v kódu firmwaru. Největším bezpečnostním rizikem hybridního cloudu není ani tak uskladnění dat, ale jejich migrace. K zabezpečení takových dat se využívá pokročilých protokolů a závěrečné autentizace příjemce. Datovou bezpečnost hybridního cloudu je potřeba neustále posouvat vpřed. Jakýkoliv cloud je organický celek a jeho zabezpečení je nikdy nekončící úděl. V případě hybridních úložišť je situace zkomplikovaná tím, že tento úděl leží společně na několika subjektech. Nakonec však někdy víc hlav skutečně víc ví a při ochraně dat je lepší spolupracovat než čelit světu hrozeb sám.
Je načase začít IT zjednodušovat
businessworld.cz, 28.01.2020, Alexander Lichý
Jak bude vypadat příštích deset let v oblasti dat? Podle společnosti Dell data budou motorem inovací. Podniky budou schopné urychlit digitální transformaci zjednodušením a automatizací IT infrastruktury a konsolidací systémů a služeb do komplexních řešení, která poskytnou větší míru kontroly a lepší přehled. Konzistentnost architektur, koordinace a garance úrovně služeb otevřou nový prostor pro správu dat, a to ve výsledku umožní využití těchto dat pro umělou inteligenci a strojové učení k automatizaci IT. Myšlenka, že veřejné a privátní cloudy mohou a budou existovat vedle sebe, se v roce 2020 stane jednoznačnou realitou. Multicloudové IT strategie podporované hybridními cloudovými architekturami budou hrát klíčovou roli při zlepšování správy a viditelnosti dat a zároveň budou zajišťovat jejich dostupnost a bezpečnost. Privátní cloudy ale nebudou jednoduše běžet v ústředních firemních datových centrech. Rozvoj 5G sítí a okrajových prostředích povede k tomu, že privátní hybridní cloudy poběží právě tam a budou zajišťovat viditelnost a správu dat v reálném čase bez ohledu na to, kde se nachází. To znamená, že podniky budou od svých poskytovatelů cloudu a služeb očekávat podporu svých hybridních cloudů ve všech typech prostředí. V roce 2020 se výrazně rozšíří nabídka flexibilní spotřeby a modelů založených na službách (XaaS) v souvislosti s přechodem podniků na softwarově definované a cloudem podporované IT. Díky tomu si budou podniky moci zvolit pro sebe nejvýhodnější ekonomický model a využít ucelených IT řešení, která podporují mobilitu dat a zajišťují jejich viditelnost.
Archivaci vládne cloud, funkcionality zůstávají
businessworld.cz, 13.02.2020, Lukáš Kříž
Archivační řešení tradičně podporují podnikové činnosti v oblasti správy a zabezpečení dat, elektronického zjišťování a uchovávání historických záznamů. Podniková archivace informací dnes pokrývá nejrůznější typy obsahu včetně multimédií nebo provozních záznamů infrastruktury. Mezi základní funkcionality archivačních řešení patří definice a aplikace politik pro uchovávání dat, podpora pokročilého elektronického zjišťování, poskytování transparentního přístupu k historickým záznamům a exporty obsahu pro potřeby právních přezkoumání. Dodavatelé řešení podnikové archivace informací se aktuálně snaží odlišit své nabídky a reflektovat současné technologické trendy, požadavky norem a potřeby organizací. Věnují se především širší a z hlediska organizačních procesů efektivnější správě historických záznamů, která na jedné straně vyhovuje regulatorním požadavkům a na druhé straně reflektuje skutečnou nebo očekávanou hodnotu uchovávaných informací pro byznys. Pokračuje rovněž neustálé rozšiřování podporovaných typů obsahu. Podniky vyžadují uchovávání záznamů ze sociálních sítí, z platforem pro spolupráci, z nástrojů instant messagingu, ale i zpráv SMS nebo hlasových přenosů. Archivace jako služba se podle analytiků stává dominantním modelem nasazování nových řešení. Tento trend klade nové požadavky také na migraci obsahu ze starších on-premise platforem do moderních a povětšinou cloudových řešení. Se specifikacemi cloudových služeb by se podnikoví zájemci měli vždy podrobně seznámit ještě před uzavřením příslušného smluvního vztahu. V tématu podpory různých typů obsahu zase hraje důležitou roli spolupráce mezi výrobci různých systémů, která umožňuje integrovat archivační řešení se systémy a zdroji třetích stran. Dlouhodobé ukládání dat klade z hlediska efektivity velké nároky na použité techniky a technologie. Administrátorům musí umožňovat přesuny obsahu mezi různými druhy úložišť, jejich kompresi, zabezpečení i mazání. Vzhledem k rostoucím požadavkům na objem uchovávaných informací se ke slovu dostává také otázka škálovatelnosti úložišť, multiplatformní kompatibilita, validace obsahu, reportování anebo správa šifrování.
Softwarově definované technologie nabírají dech
businessworld.cz, 24.02.2020, Vít Petrjanoš
Softwarově definované sítě, úložiště či datová centra ve firmách rychle rostou. K jejich růstu přispívá modernizace datových center založená na digitální transformaci a charakterizovaném zavádění infrastruktury podobné cloudu. Úložiště dnes prochází posunem od hardwarově orientovaných produktů k produktům založeným téměř úplně na softwaru a komoditním hardwaru. Výhody tohoto řešení jsou ve škálovatelnosti, rychlosti a jednoduchosti. Další výhodou je hardwarová nezávislost. Zákazník není závislý na jednom dodavateli hardwaru, takže si může vybrat to nejlepší řešení napříč všemi výrobci a své prostředí kdykoliv rozšiřovat či upravovat podle svých specifických požadavků. Síť pro datová centra je kritickou součástí strategie podnikových IT pro vytváření soukromých a hybridních cloudových architektur. A je to právě software, který musí v prostředí datových center zajistit lepší automatizaci, vyšší agilitu, pokročilejší bezpečnost a dokonalejší analytiku. Síťový software by měl být schopen zjednodušit, automatizovat a urychlit poskytování síťových služeb novým a měnícím se aplikacím. Měl by fungovat jako prostředník pro připojení a zabezpečení široké škály tradičních aplikací, virtualizovaných zdrojů a kontejnerových mikroslužeb napříč datovým centrem. V hybridních cloudech může vyřešit problémy související s migrací pracovní zátěže.
Trendy v cloudové infrastruktuře
www.cb-nn.com, 23.01.2020
Z průzkumu, který se zaměřoval na cloudové služby AWS vyplývá, že 85% organizací do konce roku 2020 budou mít většinu své pracovní zátěže v cloudu. Studie, která oslovila více než 150 osob s rozhodovací pravomocí v organizacích, v nichž nejméně 300 zaměstnanců používalo cloudovou infrastrukturu, zjistila, že 7 z 10 respondentů již v cloudu provozovalo alespoň polovinu své pracovní zátěže. Pokud jde o konkrétní služby – z více než 170 v portfoliu AWS – byla nejčastěji uváděna databáze, uváděná 21,1% dotázaných. Služby IoT (17,1%) byly také citovány, vedle kontejnerů a mikroprocesů (14,5%). Snad nejvíce vypovídající statistika přišla prostřednictvím partnerství AWS se společností VMware. Podle údajů používá VMware téměř tři čtvrtiny (73%) soukromých pracovních zátěží podniků. Podle průzkumu se očekává, že tento trend bude v tomto roce pokračovat. Stávající partnerství pravděpodobně poroste a rozšíří se s větší dostupností mezi technologiemi. To umožní rychlejší zavedení podnikových systémů pro organizace, které chtějí využít výhod cloudu.
Nejen auta, palivové články by mohly pohánět i datová centra
computerworld.cz, 05.03.2020
Ve světě 21. století, ve světě dat, hrají datová centra stěžejní roli. Krom vysoké energetické náročnosti jsou datová centra zodpovědná i za skoro 10% světových emisí CO2. Množství datových center za uplynulých osm let ze zhruba půl milionu vzrostlo na dnešních více než osm milionů, což přináší energetickou i ekologickou zátěž související s jejich provozem a tato zátěž se bude dále zvyšovat. Společnosti Bosch a Ceres Power pracují na prototypu zdroje pro datová centra, který využívá palivové články s pevným oxidickým elektrolytem. Jednou z výhod tohoto řešení je, že články jsou vyráběny z běžně dostupných materiálů. Co je však ještě zásadnější, SOFC mohou k výrobě energie využívat různé typy plynů, včetně bioetanolu, metanolu nebo vodíku. Ty navíc nejsou spalovány, takže výroba je bezemisní. Dle vyjádření firmy může taková výroba energií snížit emise až o 40 %, v závislosti na regionu, kde bude využita. Prioritou nyní bude najít pro toto zařízení praktickou podobu a přizpůsobit jeho design typu využití a v případě datových center například zbudovat potřebnou infrastrukturu, která ovšem může ve finále znamenat větší investici, než náklady na pořízení samotného zařízení. Navíc, výrobní proces je tepelně náročný, přičemž vysoké teploty v datových centrech nejsou moc žádoucí. Zástupci společnosti Bosch na konferenci zatím představili řešení spočívající v umístění SOFC zařízení na vrchol serverového racku. Výsledky prvních testů tohoto zařízení chce firma Bosch provést ještě do konce letošního roku.
Boj o zkušené ajťáky, cloud, 5G a umělá inteligence. Tak vidí rok 2020 české IT firmy
connect.zive.cz, 02.01.2020, Marek Schwarzman
Rok 2020 se podle ředitelů českých firem ponese ve znamení dalšího pronikání firem do cloudových služeb. Stále také platí silná poptávka po CRM systémech, které firmám pomáhají v péči o zákazníka a udržování kontaktu s ním. Poptávky firem se ale zatím nijak výrazně neliší, je zde zvýšený zájem o DevOps (vývoj softwaru ve spolupráci s daty o provozu firmy). Firmy chtějí sloučená řešení pro svůj provoz. O takzvaný docker (tedy otevřený software, jehož cílem je poskytnout jednotné rozhraní pro izolaci aplikací) a vizualizace operačních systémů je také zájem, a to hlavně v případě, kdy firma zavádí nové softwarové produkty. Zvyšuje se také poptávka po systémech na vyhodnocování byznysových částí společnosti a firemních dat, tedy business inteligence. Technologické firmy se budou dále snažit do svých výrobních procesů implementovat umělou inteligenci. Vývoj AI se čeká v rozšíření jejího využití a implementace. Zlomový se rok 2020 může stát kvůli rozvoji sítí páté generace (5G). Problém, se kterým se české firmy potýkají, je nedostatek kvalifikovaných lidí v oblasti IT. Zlepšení se v této oblasti dlouhodobě neočekává, protože je to také problém českého školství, které nemá zázemí a odborníky na výchovu IT odborníků.
Důraz na ekologii a úspornější provoz jsou trendy pro letošní rok na trhu datacenter
ictrevue.ihned.cz, 30.01.2020
V České republice je aktuálně více než 40 datacenter a další postupně vznikají, případně se jejich stavba připravuje. Stále více při projektování i samotné realizaci stavby hrají roli dotace Evropské unie. Právě proto se téměř všechna nová datacentra staví mimo Prahu, na kterou se relevantní dotační programy nevztahují. Trendy se v roce 2019 posouvaly zejména směrem k ekologičtějšímu a úspornějšímu provozu. To představovalo zejména širší využívání obnovitelných zdrojů, recyklaci odpadního tepla z datacentra, chlazení pomocí freecoolingu a větší automatizaci z důvodu úspor a eliminace chyb způsobených lidským faktorem atd. Některé firmy vidí budoucnost ve stejnosměrném napájení, které poskytuje mnohé technologické výhody, nebo ve vývoji vlastního hardware na míru potřebám firmy a jejího datacentra. Snižování nákladů navíc jde ruku v ruce s čím dál větším důrazem na ekologičnost provozu datacenter. Všechno výše uvedené přispívá k nižší spotřebě elektrické energie a tedy i menší uhlíkové stopě, potažmo zátěži pro životní prostředí. Dlouhodobým trendem, který se přenáší i na rok 2020 je pravidelné snižování nákladů.
Cloudy, sítě a datová centra v roce 2020
rmol.cz, 27.01.2020, František Doupal
Jaké přelomové technologie a trendy budou udávat tón vývoje v nadcházejících deseti letech podle společnosti Dell? Jedním z trendů je zjednodušování. Je k dispozici spousta dat jako jsou velká data, metadata, strukturovaná data, nestrukturovaná data nebo data v cloudech, v okrajových zařízeních, v ústředních datových centrech. Pro podniky je však těžké zajistit, aby se správná data dostala ve správnou dobu na správné místo. Chybí jim ucelený přehled a s ním související schopnost IT týmů rychle přistupovat ke správným datům a analyzovat je, kvůli přílišnému množství systémů a služeb běžících na jejich infrastruktuře. Pro manažery IT se viditelnost dat v roce 2020 stane jednou z nejvyšších priorit, protože data jsou motorem inovací. Dalším trendem je koexistence různých cloudů, jako jsou veřejné a privátní cloudy. Multicloudové IT strategie podporované hybridními cloudovými architekturami budou hrát klíčovou roli při zlepšování správy a viditelnosti dat a zároveň budou zajišťovat jejich dostupnost a bezpečnost. Privátní cloudy však nebudou jednoduše běžet v ústředních firemních datových centrech. Rozvoj 5G sítí a okrajových prostředích povede k tomu, že privátní hybridní cloudy poběží právě tam a budou zajišťovat viditelnost a správu dat v reálném čase bez ohledu na to, kde se nachází. Dalším trendem je placení podle reálné (s)potřeby. V roce 2020 se výrazně rozšíří nabídka flexibilní spotřeby a modelů založených na službách (XaaS) v souvislosti s přechodem podniků na softwarově definované a cloudem podporované IT. Díky tomu si budou podniky moci zvolit pro sebe nejvýhodnější ekonomický model a využít ucelených IT řešení, která podporují mobilitu dat a zajišťují jejich viditelnost. To jim umožní podle potřeby provozovat i nejnáročnější pracovní zátěže umělé inteligence a strojového učení. Nově také pronikne do podnikového prostředí edge computing. Zatímco dříve se o něm hovořilo pouze v souvislosti s internetem věcí (IoT), dnes je těžké nalézt systémy, aplikace, služby, uživatele a lokality, které by nebyly připojené k síti. Okraj sítě se objevuje na mnoha místech a bude se rozrůstat spolu s podnikem a s tím, jak bude firemní IT poskytovat potřebnou infrastrukturu. V neposlední řadě inteligentní zařízení změní způsob práce a spolupráce. Pokroky v oblasti AI a strojového učení promění osobní počítače v ještě chytřejší zařízení usnadňující spolupráci. Budou schopné optimalizovat spotřebu a výdrž baterie tak, aby byl k dispozici dostatek energie pro nejproduktivnější části dne. Dokáží i samy odstraňovat některé problémy, případně požádat o opravu. Tím ušetří starosti uživateli a samozřejmě omezí počet hlášených potíží. Jako poslední trend se objevují trvale udržitelné inovace. Činnosti jako omezení negativních dopadů na planetu, investice do opětovného využití výrobků, recyklace a inovace v uzavřeném cyklu dále porostou. Hardware bude menší a energeticky úspornější, vyrobený z recyklovaných materiálů, čímž se minimalizuje objem elektronického odpadu a maximalizuje využití druhotných surovin.