Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.
Revoluce v automatizaci podnikových procesů
CIO Business World 5/2022, Thor Olavsrud, Clint Boulton, str. 15-17
Robotická automatizace procesu je využití technologie řízené obchodní logikou a strukturovanými vstupy k automatizaci podnikových procesů. Pomocí nástrojů RPA může podnik nakonfigurovat software nebo robota a aplikace pro zachycení a interpretaci aplikací pro zpracování transakce, manipulaci s daty, spouštění odpovědí a komunikaci s jinými digitálními systémy. RPA dává podnikům možnost snížit mzdové náklady a omezit lidské chyby. Roboty jsou obvykle levné a snadno se implementují, nevyžadují žádný vlastní software ani hlubokou systémovou integraci. Podniky mohou také automatizaci výrazně zdokonalit spojením RPA s kognitivními technologiemi, jako je strojové učení rozpoznávání řeči a zpracování přirozeného jazyka. Tím lze automatizovat úlohy vyššího řádu, které dříve vyžadovaly lidskou pozornost a úsudek. Mezi nejvýznamnější poskytovatele RPA patří společnosti IBM, Microsoft, Samsung SDS nebo Appian. Při výběru RPA je potřeba vzít v úvahu faktory jako snadné nastavení robota, integrace s podnikovými aplikacemi, orchestrace a správa nebo škálovatelnost. Jak nastavit efektivní robotickou automatizaci ve firmě? CIO by měli k zavádění RPA přistupovat opatrně optimisticky. Je také nutné zvážit obchodní dopady zavedení RPA. Do implementace by mělo být od začátku zapojené podnikové IT a HR. Mnoho implementací selže kvůli špatnému návrhu a řízení změn. Před implementací je nutné procesy řádně zmapovat včetně vzájemných závislostí. Není dobré změnit projekt RPA na projekt strojového učení. Nelze opomenout ani soulad projektu s předpisy. Součástí nejúspěšnějších implementací RPA a je centrum excelence obsazené lidmi, kteří se starají o úspěšnou realizaci programu zvyšování efektivity. CIO musí automatizovat celý životní cyklus vývoje, jinak mohou jeho roboty při prvním spuštění selhat. Nutný je tedy inteligentní přístup automatizace, který je součástí dlouhodobé strategie rozvoje podniku.
IT vstupuje do éry inteligentní automatizace
CIO Business World 6/2022, Bob Violino, str. 22-24
Některé progresivní podniky se snaží posouvat automatizaci směrem k širší inteligentní automatizaci (IA). Jde o strategii, která do standardního RPA začleňuje technologie jako je umělá inteligence a strojové učení, které zlepšují jeho schopnosti. Inteligentní automatizační strategie mohou zahrnovat také technologie, jako je zpracování přirozeného jazyka, konverzační roboty a další. Motivací pro nasazení RPA může být optimalizace provozních činností a zlepšení klíčových interních administrativních funkcí. Některé firmy používají RPA ke zlepšení procesu začleňování nových pracovníků a k poskytování přístupu k nástrojům, které noví zaměstnanci potřebují hned od prvního dne. Také lze RPA efektivně využít v oblasti jako je zpracování faktur, nástup a odchod pracovníků nebo zpracování zákaznických objednávek. RPA se osvědčila i v modelu práce na dálku. Pro zavedení a rozšiřování inteligentní automatizace je důležité pochopit, že automatizace je cesta, nikoli cíl. Automatizace není jednorázová záležitost. Stejně jako tradiční zaměstnanci potřebují i digitální pracovníci školení, občasnou podporu a nejlepší nástroje a procesy, které jim usnadní a zefektivní práci. Podniky také potřebují optimalizovat obchodní procesy, čímž mohou zvýšit efektivitu automatizace. IT by mělo do procesu zavádění IA zapojit obchodní manažery a uživatele. Vždy je nejdřív potřeba definovat problém a ověřit si zda existuje způsob jak jej vyřešit, než dojde k zavádění IA.
Průmysl 4.0: Nastupuje umělá inteligence a výkonné sítě
CIO Business World 6/2022, Vít Petrjanoš, str. 30-33
Když se AI spojí s dalšími podpůrnými technologiemi, je možné pozorovat některé důsledky zavádění průmyslu 4.0. V kombinaci s internetem věcí může AI analyzovat data ze senzorů a předvídat poruchy průmyslových zařízení jako jsou tovární zařízení nebo montážní linky. Může také optimalizovat harmonogramy pracovních příkazů, analyzovat rizika poruch a umožnit manažerům stanovit priority oprav podle různých kritérií. Vizuální kontrola se využívá k odhalování výrobních závad a pomáhá udržovat bezpečnost pracovníků analýzou videozáznamu v reálném čase. Kamery a senzory mohou monitorovat zařízení 24 hodin denně 7 dní v týdnu. S pomocí AI, která dokáže oddělit signál od šumu, mohou organizace zajistit, že jim neuniknou žádné cenné poznatky, a začít automatizovat stále složitější části výrobního a produkčního procesu. AI a internet věcí jsou dva z klíčových stavebních kamenů směřujících k rozsáhlé průmyslové automatizaci. Modely umělé inteligence potřebné k třídění všech dat se stávají podstatně složitějšími. Schopnost shromažďovat a ukládat obrovské a měnící se množství dat, dovednost pouštět nad těmito daty modely nebo jiný software a mít možnost to udělat odkudkoli, vyžadují infrastrukturu, která sahá od kraje sítě až po datové centrum a cloud. To může zajistit hybridní cloud, který díky společné platformě založené na kontejnerech, může běžet ve všech místech infrastruktury. V kontextu Průmyslu 4.0 dokáže hybridní cloud propojit jednotlivé body. Díky němu jsou data, AI, nástroje a software, které zaměstnanci potřebují k dispozici všude tam, kde jsou nezbytné. Bezpečná, spolehlivá a vysoce výkonná bezdrátová síť má zásadní význam pro zachování toku dat a výroby a zároveň chrání před hackery a průmyslovou špionáží. 5G nabízí ultraspolehlivou komunikaci s nízkou latencí, možnost masivní komunikace mezi stroji a rozšířené mobilní širokopásmové připojení. Některé společnosti si zvolili 5G pro autonomní případy použití, jako je robotika pro diskrétní výrobu, a pro podrobnější kontrolu nad výrobou. Autonomní mobilní roboty zvyšují efektivitu a spolehlivost a přesnost přepravy a převážení automobilových dílů a materiálů. Mohou snížit náklady na pracovní sílu a zvýšit bezpečnost práce. Díky větší flexibilitě, lze tyto roboty naprogramovat tak, aby mohli měnit trasu a vyhnuli se překážkám.
Virtualizace sítě: Lepší výkon, vyšší bezpečnost
CIO Business World 6/2022, Vít Petrjanoš, str. 38-41
Síťová virtualizace abstrahuje a izoluje síťové aplikace a služby od základních síťových hardwarových zařízení a fyzické infrastruktury. Celá koncepce virtualizace spočívá v abstrakci hardwaru prostřednictvím softwarového řízení. Na serverech se virtuální stroje používají již desítky let a umožní softwarovým nástrojům poskytovat a spravovat výpočetní hardware. Síťová virtualizace poskytuje softwarovou kontrolu nad síťovým prostředím a umožňuje správcům sítě konfigurovat a spravovat prostředky a služby, aniž se dotknou fyzického síťového hardwaru. Pomocí virtualizace lze oddělit síťový hardware od logické sítě a síťového provozu, který přes ně běží, a správce tak může rychle uskutečnit řadu úloh a spravovat operace, které by jinak vyžadovaly časově náročnou a k chybám náchylnou ruční rekonfiguraci. Virtualizace sítě, která se uskutečňuje mezi koncovými body serveru, se nazývá virtualizace externí sítě. Virtuální počítače, jež existují na daném serveru však mohou na něm komunikovat pomocí simulované sítě uvnitř samotného serveru. To se nazývá virtualizace vnitřní sítě. Ústředním prvkem síťové virtualizace je síťový hypervizor. Ten poskytuje základní abstrakční vrstvu spolu s možnostmi monitorování a správy. Správci mohou tyto funkce využívat k vytváření, poskytování a správě virtuálních sítí prostřednictvím softwaru. Vrstva virtualizace sítě identifikuje všechny základní fyzické hardwarové prvky sítě včetně přepínačů, směrovačů, firewallů, vyrovnávačů zátěže a sítí VPN. Síťová virtualizace pak vytváří virtuální nebo logické reprezentace těchto prvků s možností sdružovat, poskytovat a spojovat libovolné prvky a tvořit tak logickou síť. Síťová virtualizační vrstva zpracovává všechny síťové a bezpečnostní služby, které lze snadno přiřadit k pracovním zátěžím. Hlavní hnací silou technologie síťové virtualizace je důležitost času. Virtualizace sítě abstrahuje fyzická hardwarová zařízení na virtuální entity, které lze konfigurovat a přiřazovat pomocí softwaru. Také rozšiřuje koncepty a výhody virtualizace serverů do celého datového centra a distribuovaného podniku. Virtuální sítě LAN pomáhají oddělit komunikaci z hlediska kybernetické bezpečnosti. Virtualizace se nejvíce využívají v datovém centru.
Počítač namísto vidlí
COMPUTERWORLD 11/2022, Michal Černý, str. 8-9
V zemědělství se v současné době používají roboti, senzory a umělá inteligence. Chytré senzory sbírají data a pomocí bezdrátového spojení je odesílají do centra ke zpracování. Inteligentní zemědělství pomáhá farmářům nejen snižovat náklady, ale také uspořit lidskou sílu. Kromě kamer zemědělci nasazují i další typy senzorů, vývojáři například plánují automatizaci při zpracování půdy pomocí plečky. Na strojek, který traktor táhne přes pole se na zem uvolňuje osivo. Pro určení kvality práce jsou potřeba snímače. Pomocí silových senzorů tak systém registruje, jak hluboko se hroty v noří do půdy. Významně mohou zemědělství také pomoci drony, například u vinic. Drony také mohou pomocí umělé inteligence vyhodnotit kde je třeba nutné zavlažovat nebo nasadit pesticidy. V České republice je na vzestupu automatizace chovu skotu, která řeší jak nedostatek zemědělských pracovníků, tak narůstající náklady na provoz. Roboti jsou v ČR instalováni i na mléčných farmách. Experti očekávají, že do pěti let bude na mléčných farmách v ČR instalováno 600 až 700 robotů. Česká firma CleverFarm vyvíjí online senzory aplikační mapy pro hnojení a setí a jiné české firmy vyvíjejí online systém pro řízení farem nebo technologie pro pěstování rostlin ve vnitřních prostorách.
IOT: Bezpečnost, bezpečnost, bezpečnost
COMPUTERWORLD 11/2022, Vít Petrjanoš, str. 16-20
Podnik může k projektu IoT přistupovat třemi způsoby. Prvním způsobem je experimentální projekt s cílem sestavit platformu a umožnit uživatelům hledat jeho přínosy. Druhý způsob je formálnější, s jasným projektovým plánem a časovým harmonogramem projektu. Ve třetím způsobu jde o úplné zaměření se na internet věcí v celé organizaci. Bez ohledu na přístup je klíčové, aby podnik zůstal zaměřen na hodnotu kterou IoT organizaci přináší. K rizikům při zavádění IoT patří neschopnost odhalit všechna zařízení IoT, slabé nebo neexistující řízení přístupu, přehlížení aktualizací, slabé zabezpečení sítě, nedostatek bezpečnostních zásad nebo procesů, síťové připojení, rozbočovač internetu věcí, agregace analýza, správa a řízení a zařízení a bezpečnost. Při zavádění nových chytrých zařízení do domácnosti se často předpokládá, že tato mají alespoň základní úroveň kybernetického zabezpečení. Mnoho výrobců a prodejců zařízení internetu věcí, ale standard kybernetické bezpečnosti nedodržuje. Zařízení jako chladničky, plynoměry, automobily a lékařské přístroje jsou nyní propojená, ale často bez důsledného zohlednění bezpečnostních rámců. K útokům na bezpečnost zařízení internetu věcí může dojít ve všech fázích výroby, Od fáze specifikace a návrhu přes výrobu, balení a testování až po distribuci a integraci produktů pro koncového uživatele. Výrobci čipů, výrobci zařízení i spotřebitelé hrají v zabezpečení zařízení internetu věcí důležitou roli. V současné době jsou zaváděny státní politiky, které mají řídit regulaci bezpečnosti v tomto odvětví. Zařízení by měla používat pouze ověřený kód, pro ladění a komunikaci. Lze používat pouze zabezpečená rozhraní, povinná je možnost bezpečné vzdálené aktualizace softwaru, všechna zařízení musejí mít jedinečný identifikátor a výrobci i podniky musíš do svých procesu začlenit program odhalování zranitelností a reakce na incidenty s produkty. Operační systémy IoT umožňují zařízením a aplikacím komunikovat mezi sebou a skladovými službami v rámci omezeného výpočetního výkonu a šířky paměťového pásma. Spravují zdroje potřebné k přenosu, shromažďování a ukládání dat, takže konstruktéři musejí zvolit správný operační systém pro optimalizaci výkonu, zabezpečení a správy produktu. Operační systémy pro zařízení internetu věcí řídí chytré měřiče, bankomaty, výtahy semafory digitální televize, terminály v místě prodeje a řízení letadel.
API: klíčový prvek pro firemní IT
COMPUTERWORLD 11/2022, Bob Violino, str. 28-30
Jaké jsou důležité pilíře pro vytvoření a udržování úspěšné firemní strategie API? Prvním pilířem je kodifikace vlastnictví dat. Získání dat z většího počtu rozhraní API přistupujících k více aplikacím a systémům je pravděpodobně přínosem pro podnikání, ale zvyšuje to náklady a složitost. Komplexní strategie pro rozhraní API by se neměla týkat jen aplikací ohledně předávání dat. Mimo tyto systémy umožňuje silnější kontrolu a lepší správu. Druhým pilířem je zjednodušení díky sloučení. Pro firmy je běžné, že udržují stovky nebo tisíce aplikací a každá z nich obsahuje odpovídající data. Mnoho oddělených aplikačních ostrovů v rámci podniku si také vyměňuje kopie svých dat prostřednictvím integrace dat point-to-point prostřednictvím taktického využití rozhraní API. Zavést lze strategii pro odstranění separace těchto ostrůvků jejich připojením k bezpečnějšímu prostředí pro spolupráci. Třetím pilířem je podpora inkluzivní inovace na bázi spolupráce. Použití rozhraní API pro vytvoření prostředí využívající spolupráci jako jsou datové systémy, je rozhodující. V těchto prostředích může každý z firmy pracovat vedle sebe společně na reálných provozních datech a vytvářet datové sady a datové modely. Čtvrtým pilířem je kultura opětovného využití. Ta je rozhodující pro zkrácení času pro uvádění na trh a snížení nákladů pro poskytování služeb potřebných pro firmu. Pátým pilířem je možnost více využití rozhraní API. Lze je využít k podpoře všech druhů firemních procesů nosné infrastruktury, ale mohou také pomoci umožnit externí služby, které přidávají obchodní hodnotu nebo zlepšují zákaznickou zkušenost.
Virtualizace: procesory, sítě, zálohování
COMPUTERWORLD 12/2022, Vít Petrjanoš, str. 13-17
Výběr procesoru pro virtualizaci a jeho správná konfigurace jsou stejně důležité jako volba paměti, úložiště a síťových zdrojů. Virtualizace procesoru je proces abstrakce prostředku fyzického procesoru do jedné nebo více logických reprezentací, které lze použít pro různé pracovní zátěže. Operační systémy mají přímý přístup k hardwarovým prostředkům, ale při virtualizaci softwaru známého jako hypervizor tyto prostředky abstrahuje, takže je týmy IT mohou poskytovat a využívat efektivněji. Virtuálnímu stroji lze přiřadit jeden nebo více virtuálních procesorů v CPU závislosti na tom, jak náročná je výpočetní zátěž. Jeden z nejlepších přístupů k výběru správného procesoru pro virtualizaci spočívá v určení konkrétních funkcí, které chce podnik ve svém virtuálním prostředí implementovat. Také volba hypervizoru může ovlivnit výběr procesoru pro virtualizaci. Je nutné zajistit dobré využití procesoru. Organizace by si měla určit, jaké funkce využije a které by mohly budoucnu vést k problémům s výkonem. Než aplikovat pro zvýšení výkonu hyper-threading, je lepší zvážit koupi více jader. Jedním z častých problémů virtualizace je množství režie, která vyžaduje neustálý převod mezi fyzickým a virtuálním paměťovým prostorem. Softwarová vrstva potřebuje vlastní režii, která může snížit prostředky dostupné virtuální počítačům. Náročné pracovní zátěže vyžadují kreativní přístup přidělování procesorových zdrojů a virtualizaci CPU. Pro začátek je vhodné zajistit stejný počet virtuálních procesorů, kolik fyzických procesorů daná aplikace požaduje. Při výběru fyzického serveru pro virtualizaci je třeba zvážit CPU, paměť a úložiště a síťové I/O. Tři hlavní výrobci procesorů jsou Intel a AMD a IBM. Jaké problémy se mohou při virtualizace sítě objevit? Jedná se o výrazné změny síťové architektury, získání nových dovedností pro pracovníky IT, vizibilita sítě, znalostní sila a automatizace a umělá inteligence. U virtualizované sítě je dobré zavést nulovou důvěryhodnost, která sjednocuje celkové kybernetické zabezpečení podniku a může unifikovat i virtuální sítě. Výzvy, které jsou spojené s virtualizací jsou zjištění, které entity musí komunikovat s jakými jinými entitami, stárnoucí infrastruktura a přimění všech síťových týmů ke spolupráci na architektuře, výběru produktů implementaci. IT týmy by se také měli zabývat průběžnou ochranou dat ve virtuální infrastruktuře.
Robotická procesní automatizace v Česku dozrává
IT Systems 10/2022, Viktória Bracjunová, str. 12-13
Automatizace robotických procesů se dostává do fáze celopodnikové automatizační strategie. Už se nezaměřuje pouze na hledání úspor nákladů ve finančních a dalších odděleních, ale v současnosti se posunula nad rámec působnosti finančního ředitele. Automatizace dnes pomáhá řešit nejen nedostatek pracovních sil, ale optimalizuje environmentální a sociální oblasti, a stejně tak přispívá k podnikové správě, řízení dodavatelského řetězce, a pomáhá s inflačními výzvami a zlepšuje alokaci kapitálu. V ČR hojně RPA využívají společnosti spadající do finančního sektoru, telekomunikací, retailu a e-commerce. O poznání hůře jsou na tom subjekty z oblasti distribuce a průmyslu a také oblast zdravotnictví. Pozitivní je, že celkem dobře rok od roku roste využití RPA ve státním sektoru. Co se týče soukromého sektoru, je mnohem těžší se dostat do korporátního prostředí, kde se již nějaké automatizační procesy používají, než do malých a středních podniků. Obecně lze říci, že ženy působící v oblasti RPA konají lépe než muži. Nejde ani tak o programování, ale o domyšlení všech procesů a toho, co vše by se mohlo stát v případě jednotlivých scénářů. O zavedení RPA by neměli rozhodovat jen CEO nebo CIO, ale také zaměstnanci, se kterými je vedení při plánování a implementaci v kontaktu. Jasným trendem v případě RPA je outsourcing, kdy firmy mají robota, který je u nich zaveden implementátorem a provozován prostřednictvím cloud computingu. V příštích letech bude RPA hodně užitečná v oblasti sledování konkurence, především konkurenčních webů, díky čemuž jejich sledováním bude možné přímo na stránkách firem měnit ceny za nabízené služby, ale i prodávané produkty v závislosti na aktuálních cenách konkurence.
Při nasazení chatbota či voicebota je důležitým faktorem správně nastavit jeho „osobnost“
IT Systems 11/2022, Příloha IT pro výrobní podniky 2/2022, str. 25
Chatboti a voiceboti stále častěji nacházejí uplatnění v oblasti zákaznického servisu, kde dokážou odbavit velkou část standardních klientských požadavků. Díky rychlosti jejich reakce mohou firmy zvýšit spokojenost klientů, zároveň je pořízení virtuálního asistenta levnější variantou než najímání nových pracovníků. Dnes si ještě běžní „boti“ s řadou specifických komunikačních situací neporadí, v budoucnu však zákazníci dost možná nerozeznají, zda hovoří s člověkem, či umělou inteligencí. Zákaznický servis je oblastí, ve které firmy čelí velkému množství rutinních opakujících se činností. Právě virtuální asistenti v podobě chatbotů či voicebotů dokážou většinu standardních klientských požadavků odbavit a společnosti tak šetří nejen čas, ale hlavně peníze. Zásadní výhodou virtuálních asistentů je schopnost bezprostřední reakce na klientský požadavek. S komplikovanějšími dotazy, které nezapadají mezi standardní konverzační scénáře, si však naprogramovaní asistenti většinou zatím ještě neporadí. Proto se jako nejefektivnější varianta jeví využití součinnosti botů a lidských asistentů. Pokud se společnost rozhodne pořídit si virtuálního asistenta, je pro zajištění maximální efektivity a rychlé adopce důležité napojit jej na již existující systémy a zdroje informací. Dalším důležitým faktorem je správně nastavit osobnost chatbota či voicebota. Ten musí svým projevem zapadnout do již existujícího stylu komunikace a měl by na ni ideálně navázat. V současnosti je na daném poli největší výzvou snaha naučit „boty“ správně rozumět kontextu lidské řeči.