Rešerše: AI/BI/chatbot (1Q 2023)

Přinášíme vám pravidelné shrnutí zajímavých článků z odborného tisku a specializovaných webů. Pro členy Asociace máme k dispozici podrobnější rozbor obsahu. Přihlášení zde.


Na co se letos těšit

COMPUTERWORLD 02/2023, David Slouka, str. 6-7

První technologií je virtuální realita ve spotřebitelském sektoru. Chystají se nové headsety. VR/AR se dostává do spotřebitelského segmentu jen málo a to právě z důvodu, že headsety jsou nepohodlné, drahé, lidem se z nich dělá špatně a ve VR navíc zatím není nic moc co dělat. Snaží se to změnit prostředí Oculusu a SteamRV. Také se čeká vstřícnější cena headsetů. Druhou technologií je AI umění a lepší deepfakes. GPT-3 a různé textové a grafické algoritmy zažívají boom. Čekají se nové pokusy v hudbě, grafice a textu. Tím pádem se budou řešit autorská práva, kdo je drží a jak funguje duševní vlastnictví obecně. Také vyvstává otázka důsledků algoritmů, které jsou na základě vstupních datasetů vytvářet nová díla. Vznikají i deepfake videa či fotografie, která ovlivňují názor publika. Třetí technologií jsou zelené technologie. Tyto technologie jsou nevyhnutelnou realitou. Komplikují je ale například nutnost drahých kovů v elektronice nebo to, že obnovitelné energie budou muset přejít logistický průmysl. Také velká datacentra musí změnit svůj přístup. Čtvrtou technologií je jaderná fúze. Fúzní reaktory představují energetickou revoluci, v prosinci 2022 se podařilo uskutečnit jadernou fúzi, při níž vzniklo více energie, než se spotřebovalo. Je efektivnější, čistší a bezpečnější než jaderné elektrárny. Uvidíme tedy rozvoj nové světové energetiky.


Vyhledávat pomocí konverzace? Raději ne

COMPUTERWORLD 03/2023, David Slouka, str. 8-9

V současné době se rozvířila diskuze ohledně chatbotů. Názory se různí, lidé se obávají, že nás chatboti ovládnou, vezmou lidem práci nebo vůbec nechápou co aktuální vývoj chatbotů přináší. Chatboty jsou pořád jenom algoritmy. Jde o sbírku upravených a korigovaných datových sad a pokročilého strojového učení, obvykle učení s učitelem nebo zpětnovazebního učení doprovázeného pokročilými metodami typu hlubokého učení nebo neuronové sítě. Jde tedy o sesbírané obrovské množství dat z internetu, které je následně využito k odpovědím na otázky uživatelů a zákazníků. Omezené jsou v tom, že není jisté zda chatbot na danou otázku odpověděl správně. Chatbot také nechápe otázku v pravém slova smyslu, jen reaguje na input uživatele. Firemní chatboty do kategorie AI chatbotů nespadají, jsou to pouze konverzační boti, kteří fungují na sběru dat. Firemní bot může vyjít v oblasti call centra nebo zákaznické podpory, kde zodpovídá repetitivní dotazy, levněji než zaměstnanec. Co se týče chatbotových vyhledávačů, po vydání ChatGPT se objevilo mnoho dalších integrací chatbotů do vyhledávačů, například od Googlu nebo Baidu. Je otázka, jakou podobu tyto vyhledávače nakonec dostanou. Lze si představit formát, kdy tazatel položí dotaz a ten mu bude prostřednictvím odpovědi sdělen, s možností doplňujících otázek a pokračováním konverzace. Ověřování pravdivosti bude složité, chatbot si odpovědi může i čistě vymyslet. Problémem můžou být i zdroje informací, ze kterých chatbot čerpá.


Výzvy a příležitosti pro výrobní podniky v roce 2023

IT Systems 1-2/2023, Příloha CAD 1/2023, str. 20-21, Maggie Slowik

Článek přináší pět předpovědí o vývoji v oblasti výrobních podniků. První předpovědí je, že do roku 2024 bude převážná část výrobních společností obsazovat pracovní pozice v oblasti digitální vědy, aby podpořily rozvoj digitální strategie v podobě digitálního dvojčete. Stroje a zařízení připojené k internetu a k sobě navzájem budou generovat obrovské množství dat. Těmto datům je třeba rozumět a kontrolovat jejich přesnost, protože budou tvořit základ pro rozhodování v reálném čase. K tomu budou zapotřebí nové dovednosti, které nejsou v současné době v mnoha podnicích využívány. Vznikají proto nové pozice pro datové vědce (Data scientist) nebo Chief data officers (CDO), jejichž úkolem je porozumět datům a jejich využití. Druhou předpovědí je, že rostoucí makroekonomické výkyvy způsobí, že 60 % výrobců navýší digitální investice nad rámec malých pilotních projektů s cílem zvýšení podnikové hodnoty a odolnosti. Celosvětové výpadky v dodavatelském řetězci, cenová inflace a recese stále častěji vidí digitalizaci jako nástroj, který umožní společnostem odolávat geopolitickým a makroekonomickým narušením. Rok 2023 je pokračováním nepředvídatelné dynamiky trhu a výrobci musí začít přehodnocovat své strategie digitální transformace, aby zabránili dalšímu vyčerpání svých investic a úsilí. To znamená zaměřit se na skutečné potřeby a výzvy a integrovat pilotní projekty do běžných podnikových procesů a následně je rozšířit v rámci širší výrobní sítě. Třetí předpovědí je, že Do roku 2025 bude 40 % výrobních firem využívat umělou inteligenci k podpoře obchodního rozhodování. Umělá inteligence a strojové učení umožňují výrobcům činit chytřejší, přesnější a akčnější rozhodnutí, v podstatě umožňují standardní výrobní lince, aby se stala autonomnější, protože každá pohyblivá část může myslet samostatně a jednat na základě predikcí, jako jsou předpovědi počasí a spotřebitelské návyky. Právě tento inteligentní způsob myšlení umožňuje podnikům stát se štíhlejšími a agilnějšími a zaměřit se na zákazníka. Čtvrtou předpovědí je, že do roku 2025 budou dva ze tří výrobních podniků digitální cestou vylepšovat svá starší zařízení, aby je mohli připojit k MES systémům a zvýšit tak produktivitu. Zvýšená poptávka po senzorech pro starší strojní zařízení naznačuje, že v příštích několika letech bude pozornost znovu zaměřena na zavádění MES systémů. Pátou předpovědí je, že koncept ESG bude mít do roku 2024 vliv na 70 % výrobních podniků. Ty budou pomocí digitální technologie sledovat své přímé i nepřímé emise (Scope 1 a 2) a zlepší přesnost sledování dalších nepřímých emisí (Scope 3) v rámci celého dodavatelského řetězce. V roce 2023 budou výrobní společnosti intenzivně investovat do technologií, které jim pomohou automatizovat a přijímat konzistentní, porovnatelné a spolehlivé uhlíkové metriky jako součást rozšířených informací o ESG. Zatímco v případě emisí Scope 1 a Scope 2, které pocházejí ze zdrojů emisí vlastněných a kontrolovaných organizacemi, to bude snazší, emise Scope 3 budou pro většinu z nich i nadále výzvou, ale nebudou mít menší prioritu.


ChatGPT nám poskytuje ochutnávku budoucnosti světa plného umělé inteligence

IT Systems 1-2/2023, Adam Hanka, Tomáš Kovářík, str. 34-35

Co je to OpenAI? OpenAI založili v roce 2015 Elon Musk a Sam Altman jako neziskovou organizaci s cílem zpřístupnit lidstvu obecnou AI. Elon Musk oznámil svůj odchod z OpenAI v roce 2018 kvůli střetu zájmů (vývoj AI pro Teslu). I přesto zůstává jedním z donorů. OpenAI se v roce 2019 přetransformovala z neziskové organizace na organizaci s limitova­ným ziskem. Profit bude limitován 100násobkem původní investice. OpenAI stojí nejen za systémem GPT, ale také za umělou inteligencí DALL-E, která na základě krátkého slovního vstupu generuje obrázky. Co je to ChatGPT? ChatGPT je chatovací nástroj, ve kterém si uživatel povídá s umělou inteligencí a klade jí různé otázky a úkoly, jejichž povaha záleží pouze na kreativitě tazatele. Může také pokládat navazující otázky nebo žádosti o zkrácení nebo rozvinutí předchozí odpovědi.ChatGPT umí vysvětlovat fyzikální jevy, programovat, debuggovat Python, napsat dopis nebo seminární práci, sumarizovat dlouhé texty… možných použití je mnoho. Je však třeba pochopit, jak tato umělá inteligence funguje, neboť to nám naznačí i její možné limity. GPT (Generative Pre-trained Transformer) je generativní jazykový model určený k vytváření bloků přirozeného (lidského) jazyka postavený nad hlubokými neuronovými sítěmi. Výjimečnost ChatGPT modelu spočívá v jeho velikosti. Autoři model trénovali se 175 miliardami parametrů. Největší devizou a zároveň rizikem při používání ChatGPT je to, že jeho odpovědi jsou logicky konzistentní a dlouhé, proto působí pravdivě a lidsky. To ale nezaručuje správnost. Tato vlastnost vyplývá z podstaty fungování generativního modelu, který je dobrý v predikování následujících slov v sekvenci, ale v jeho trénovacích datech není přítomný jeden autoritativní zdroj pravdy. V některých oblastech dokáže ChatGPT člověka nahradit nebo i překonat. Umí napsat jednoduchý článek, a dokonce i vysvětlit vtip. Výstupy ChatGPT by neměly být považovány za finální odpověď, mohou však zefektivnit lidskou práci. Stejně jako si dnes už nedokážeme představit svět bez googlení, za několik let si nebudeme umět představit svět bez konzultace s umělou inteligencí. Umělá inteligence bude prohlubovat spolupráci lidí a strojů. Spojené týmy lidí a AI budou produktivnější než samotní lidé nebo samotná AI. Do velké míry se to již děje (od medicíny po programování) a tento trend se bude zrychlovat. Stále však bude platit, že čím více je člověk expert na danou oblast, tím více mu dokáže AI pomoct. Stroj totiž nedělá to, co chcete, aby udělal, ale to, co mu řeknete, aby udělal.


Víc než ChatGPT Budoucnost generativní AI v podnicích

IT Systems 1-2/2023, Jackie Wiles, str. 36-37

Jakými způsoby lze využít generativní AI v praxi? První způsob využití generativní AI je v navrhování nových léků. Podle studie z roku 2010 činí průměrné náklady na zavedení nového léku od fáze prvotního objevu do fáze uvedení léčivého přípravku na trh přibližně 1,8 miliardy dolarů, přičemž na samotné hledání léčivé látky připadá asi třetina prostředků a jen tato fáze trvá tři až šest let. Generativní AI již byla při návrhu nových léků vyzkoušena a podařilo se jí potřebný čas zkrátit na několik měsíců, což pochopitelně představuje značné finanční i časové úspory. Druhý způsob využití Generativní AI je v oblasti materiálových věd. Generativní umělá inteligence již dnes zásadně ovlivňuje automobilový, letecký, obranný, lékařský, elektronický a energetický průmysl tím, že navrhuje zcela nové materiály zaměřené na specifické fyzikální vlastnosti. Tento proces, nazývaný inverzní design, začíná definicí požadovaných vlastností a objevuje či navrhuje materiály, které tyto vlastnosti pravděpodobně mají, místo aby se spoléhal při jejich hledání na náhodu či štěstí. Cílem je například nalezení materiálů, které jsou vodivější nebo mají větší magnetickou přitažlivost než ty, jež se v současnosti používají v energetice a dopravě. Třetí způsob využití generativní AI je v navrhování čipů. GAI může využívat metody tzv. posilujícího učení (reinforcement learning) pro optimalizaci rozmístění součástek při návrhu polovodičových čipů (floorplanning), čímž se doba vývoje produktů zkrátí z týdnů, které potřebují zkušení specialisté, na hodiny. Čtvrtý způsob využití je zapojení generativní AI do tvorby syntetických dat. Jedním ze způsobů, jak vytvářet kvalitní syntetická data, je zapojit do procesu generativní AI. Syntetická data se získávají z přímého pozorování reálného světa bez určení konkrétních zdrojů těchto dat. Například údaje o zdravotní péči lze uměle generovat pro účely výzkumu a analýzy, aniž je odhalena identita pacientů, jejichž zdravotní záznamy byly použity k zajištění soukromí. Pátý způsob využití generativní AI je v návrhu dílů a součástek. Generativní umělá inteligence může v průmyslových odvětvích včetně zpracovatelského, automobilového, leteckého a obranného průmyslu, navrhovat díly a součástky optimalizované tak, aby splňovaly konkrétní cíle a omezení, jako je výkon či odolnost, použité materiály a výrobní metody. Například výrobci automobilů mohou generativní návrh využít k tvorbě odlehčených konstrukcí a snížit tak hmotnost i spotřebu svých automobilů při zachování tuhosti či odolnosti. Klíčovou technologií pro využití generativní AI je GPT. Do popředí se také dostávají tzv. foundation models. Ty jsou natrénovány na obecných zdrojích dat samoučícím způsobem, který lze následně přizpůsobit k řešení nových problémů. S generativní AI jsou spojena i rizika jako deepfakes, problémy s autorskými právy nebo zneužití podvodníky.


ChatGPT by mohl změnit hru nejen na poli kybernetické bezpečnosti

IT Systems 1-2/2023, str. 38

Nově spuštěný populární chatovací AI robot ChatGPT společnosti OpenAI mění hru a různé možnosti jeho využití či zneužití si dnes ani neumíme představit. Jedná se o platformu pracující na bázi umělé inteligence, která je schopna odpovědět na každou otázku a poradit s různými problémy. ChatGPT může odpovídat na veškeré obecné dotazy, psát dopisy, básně, články, ale také opravovat programové kódy či je dokonce psát. Funguje pomocí analýz obrovského množství textu. Většinou pocházejících z internetu – avšak aktuálně k němu připojen není. Interakci s uživatelem vidí v kontextu, a tak umí přizpůsobit svoji odpověď, aby byla relevantní pro danou situaci. Díky tomu se všichni mohou něco naučit. Odborníci dokonce naznačují, že AI chatbot má schopnost v budoucnu nahradit vyhledávání Google. Pro ChatGPT už nyní není problém psát kódy. A to dokonce zcela zdarma. Na druhou stranu je vhodné se vyhnout tomu, aby chatbot generoval kompletní kódy, zejména ty, které jsou navázané na další. Současná podoba platformy je totiž stále v raném stádiu vývoje, a tak je naivní, aby programátoři očekávali, že za ně udělá veškerou práci. Přesto nejen programátoři, ale i vývojáři, si jeho služeb mohou cenit. Využít ho mohou k nalezení chyb v kódu, který napsali. Stejně tak při potížích s laděním kódu, který vytvářeli dlouhé hodiny a věnovali mu velké úsilí a tvrdě na něm pracovali. ChatGPT nejenže umí pomoci najít případnou chybu, respektive problém, ale také může nabídnout jeho možné řešení, které ukončí bezesné noci. Jeho dostatečný výpočetní výkon ušetří hodiny práce s hledáním chyb, a dokonce může pomoci vyvinout zdrojové kódy k testování celé IT infrastruktury. Dá se říci, že ChatGPT může kohokoliv proměnit v kyberzločince, a tudíž mu usnadnit provést ransomwarový, phishingový nebo třeba malwarový útok. Konverzace jsou ale pravidelně kontrolovány AI trenéry a odpovědi na dotazy tohoto typu ale i další potenciálně škodlivé, jsou ChatGPT omezeny. Už nyní ChatGPT využívají bezpečnostní týmy po celém světě k obranným účelům, jako je testování kódu, snižování možností kybernetických útoku zvyšováním aktuálně používaných zabezpečení v organizacích a školení například v rámci zvyšování bezpečnostního povědomí.


Hrozí, že hackeři budou používat AI chatboty k vytváření phisingových e-mailů a malwaru

IT Systems 1-2/2023, str. 39

AI technologie pomáhají při ochraně před kybernetickými hrozbami, ale zároveň je velký zájem kyberzločinců například o ChatGPT. Hackeři zkouší tuto dostupnou technologii používat k psaní škodlivého kódu, a i když jsou současné pokusy poměrně jednoduché, je jen otázkou času, než začnou AI nástroje využívat mnohem sofistikovanějším způsobem i profesionální hackerské skupiny. Na populárním hackerském fóru se objevilo vlákno s názvem „ChatGPT – výhody malwaru“. Autor vlákna prozradil, že experimentuje s ChatGPT, aby vytvořil malwarové kmeny podle popisu ve výzkumných publikacích. Podařilo se mu například vygenerovat základní nástroj pro krádeže, který v systému vyhledává 12 běžných typů souborů (například dokumenty MS Office, PDF a obrázky). Pokud jsou nalezeny zajímavé soubory, malware je zkopíruje do dočasného adresáře, zazipuje a odešle přes web. Soubory jsou ovšem odesílané v nezašifrované podobě, takže se mohou dostat do rukou i třetím stranám. Další skript by bylo možné snadno upravit tak, aby stáhl a spustil jakýkoli program, včetně běžného malwaru. Mohlo se sice jednat o technicky orientovaného hackera, který chce jen vyzkoušet možnosti nové technologie, ale ve skutečnosti se zdálo, že příspěvky spíše ukazují technicky méně zdatným kyberzločincům, jak ChatGPT využít k tvorbě malwaru a k útokům. Jiný hacker zveřejnil skript v jazyce Python, o kterém zdůraznil, že je to „první skript, který kdy vytvořil“. USDoD zároveň potvrdil, že script byl vytvořen s pomocí OpenAI. Je to ukázka, že kyberzločinci, kteří nemají téměř žádné vývojářské zkušenosti, by mohli umělou inteligenci využít k vývoji škodlivých nástrojů a útoky na úrovni profesionálních kyberzločinců jsou zase o krok blíž i amatérům. Zmíněné kódy lze samozřejmě použít i neškodným způsobem. Zároveň je však možné skript jednoduše upravit, aby zcela bez interakce uživatele zašifroval něčí počítač. Kód lze dokonce změnit i na ransomware, což by mohlo vyvolat paniku, protože ransomwarové útoky už tak patří mezi nejnebezpečnější hrozby současnosti. Hackeři by také mohli zneužít chatbota OpenAI ChatGPT a také OpenAI Codex k cíleným kybernetickým útokům. Pomocí chatbota ChatGPT lze totiž relativně snadno vytvořit phishingový e-mail s přiloženým excelovým dokumentem obsahujícím škodlivý kód. A pokud bychom vše propojili s kódem vytvořeným pomocí OpenAI Codexu, bylo by možné vše použít k jednoduchému a přitom efektivnímu útoku. Kyberzločinci také ukazují, jak pomocí ChatGPT vytvořit skripty pro darkwebové tržiště a nabídnout platformu pro automatizovaný obchod s nelegálním nebo kradeným zbožím, jako jsou kradené účty nebo platební karty, malware nebo dokonce drogy a munice, přičemž veškeré platby mohou probíhat v kryptoměnách. Na hackerských fórech také probíhají diskuze, jak využít ChatGPT k vytváření podvodných schémat. Většinou se jedná o generování uměleckých děl pomocí jiné OpenAI technologie (DALLE2) a online prodej pomocí legitimních platforem, jako je Etsy. Jiný hacker zase vysvětluje, jak vygenerovat e-knihu nebo krátkou povídku pomocí ChatGPT a prodat obsah online. Zatím je příliš brzy, abychom mohli jasně říci, jestli se ChatGPT stane novým oblíbeným nástrojem hackerů. Nicméně kyberzločinci možnosti zneužití aktivně zkoumají, měli bychom proto zpozornět a připravit se na nové nebezpečné výzvy.


Využití populárních OpenAI nástrojů (ChatGPTa Codex) pro programování

IT Systems 1-2/2023, Jana Večerková, str. 40-41

Na základě dat shromážděných z celého webu (nikoli však z živé verze) dokáže ChatGPT odpovědět na téměř jakoukoli otázku, i když ne vždy přesně, a to tak, že odpověď vypadá, jako by ji napsal člověk. Codex je na tom podobně, jen místo vět píše softwarový kód. Pokud nyní může nástroj AI psát kód za vývojáře, vyvstává otázka, jaký to bude mít dopad na studenty informatiky a zda nezmizí vysoce placená pracovní místa softwarových inženýrů. OpenAI Codex nebo třeba i Tabnine, CodeT5, Polycoder a Cogram jsou kódovací asistenti s AI. Všechny byly vyvinuty s cílem pomoci programátorům psát kód rychleji a s menším počtem chyb, což z nich činí skvělé pomocníky. Kódovací asistenti se mezi sebou liší typy podporovaných jazyků, možnostmi integrací a tím jestli jsou open source, případně kolik stojí. OpenAI Codex je model AI, který procesuje přirozenou řeč a tvoří z ní kód. Codex odpovědi nabízí na základě svých trénovacích dat, tudíž čím běžnější problém popisujete, tím lepší odpověď dostanete.To z něho dělá skvělého pomocníka při porovnávání možností mezi jednotlivými programovacími jazyky. Slouží také jako užitečná nápověda či inspirace pro řešení problému, na kterém daný programátor pracuje. Autorská práva ke kódu jsou žhavým tématem. Na konci minulého roku byla na jeden z AI nástrojů pro psaní kódu, GitHub Copilot, podána v Americe žaloba. Dle žaloby Microsoft a OpenAI porušují autorská práva všech vývojářů, kteří publikovali svou práci na Githubu pod open-source licencí, jelikož tato data byla využita jako trénovací. Všeobecným pravidlem ohledně autorských práv nicméně je, že pokud si nejste jednoznačně jisti tím, že kód můžete volně využít, typicky proto, že je to vysloveně uvedeno, tak byste ho využívat neměli. Relevantnost výsledků generovaných modelem ChatGPT závisí na mnoha faktorech, jako je specifikace dotazu, kontext, aktuální vý­cvi­ko­vé data a další. Model ChatGPT je trénován na velkém množství textových dat a je schopen generovat odpovědi s dobrou mírou relevance na dostatečně specificky položené dotazy. Je ale rolí daného programátora si výsledky ověřit. AI modely se nyní bouřlivě rozvíjejí. Čeká nás velmi zajímavé období plné technologických novinek. Už nyní lze vidět, že se tyto nástroje staly součástí běžné pracovní rutiny mnoha lidí, z nichž většina je v netechnických profesích. Během velmi krátké doby, a to zejména s nástupem ChatGPT, se staly pro mnoho lidí něčím jako osobním asistentem, researcherem, copywriterem a mentorem v jednom.


10 trendů IT v roce 2023

IT Systems 1-2/2023, Joe Baguley, str. 44-45

Prvním trendem je, že lidé se budou chovat udržitelněji, a to i neúmyslně. Tlak na zlepšování environmentální udržitelnosti podniků stále roste. Vzhledem ke strmému nárůstu cen energií se všichni snaží snížit náklady. S blížící se platností evropské směrnice o podávání zpráv v oblasti udržitelnosti (CSRD) se však rozumní manažeři začínají zaměřovat na snižování celkové spotřeby energie a využívání nástrojů, které zvyšují přesnost a odpovědnost při dosahování cílů udržitelnosti. Druhým trendem je, že podniky budou definovány podle fungování. Bude pokračovat boj mezi těmi, kdo trvají na neustálé přítomnosti zaměstnanců na pracovišti, a těmi, kdo preferují flexibilní uspořádání práce. Ten se silněji projevuje v našem světě digitálních technologií, kde mají zaměstnanci stále velkou moc a půjdou jinam, pokud si nebudou moci zvolit vlastní přístup. Třetím trendem je to, že princip „cloud na prvním místě“ vyjde z módy. Do módy se dostane chytrý přístup k využití cloudu. Cloud pro mnohé stal chaotický a složitý, což firmy brzdí v rozvoji. Nejúspěšnější lídři nebudou stavět svou strategii na cloudu, ale na výkonných distribuovaných aplika­cích, protože právě ty budou hnací silou diferenciace na trhu. Čtvrtým trendem je to, že umělá inteligence bude sloužit ke zlepšení rozhodování. Se zpřísňováním regulace a požadavků na správnou praxi a prohlubováním pochopení možné předpojatosti umělé inteligence však bude její užívání provázet opatrnost ohledně typů rozhodnutí, a především volby souborů dat. Není pochyb o tom, že zájem o AI i nadále poroste a AI se bude díky zajímavým nástrojům, jako je ChatGPT, dostávat do rukou stále širšímu okruhu uživatelů, včetně netechnicky zaměřených. Pátým trendem jsou první krůčky k zajištění bezpečné interakce robotů a lidí. V přibližování technologií a lidí se roboti začali přesouvat z továren a nyní vstupují s lidmi do interakce, se střídavými úspěchy a mnohdy s kritikou. V roce 2023 zapotřebí vyhodnotit obrovské množství dat o prvotních interakcích mezi stroji a lidmi, která shromažďujeme, a uplatnit závěry tak, abychom zajistili bezpečné začlenění autonomních strojů do lidské sféry. K úplné integraci robotů do světa lidí je ještě daleko. Šestým trendem je zaměření se na přenosnost technických dovedností, která pomůže urychlit postup. Je téměř nemožné držet v dovednostech a znalostech krok s tempem vývoje. Spíše než na dovednosti a schopnosti specifické pro jednotlivé platformy nebo technologie je zapotřebí se více zaměřit na dovednosti, které jsou přenositelné mezi stávajícími a novými technologiemi a staví na letech zkušeností, které jsme dosud nashromáždili. Pokud si lidé osvojí základy a zaujmou správný přístup, bude možné větší měrou předávat dovednosti na podporu digitální ekonomiky. Sedmým trendem je, že pokračuje hledání té nejúžasnější aplikace pro metaverzum. Metaverzum v nějaké podobě má v posledních deseti letech na seznamu trendů snad každý a všechny významné firmy slibují, že poskytnou zážitek z virtuální reality, který změní svět. Bohužel se stále nepodařilo takové sliby naplnit a lidé proto ztrácejí důvěru. osmým trendem je konec snů o superaplikaci. Namísto přechodu na jedinou superaplikaci dochází na trhu k větší fragmentaci. Dosud se mnozí upínali ke vzniku superaplikací, což je pochopitelné vzhledem k poptávce spotřebitelů po snadno použitelných řešeních a službách bez námahy. Lidé chtějí aplikace, které slouží konkrét­ní­mu účelu a slouží mu dobře. Pokud tedy k něčemu v tomto ohledu v roce 2023 dojde, pravděpodobně to bude ještě větší fragmentace. Devátým trendem je využití komoditního hardwaru k překonání problémů s dodavatelským řetězcem. Ve světě, kde se situace mění z hodiny na hodinu, není možné čekat více než šest měsíců na dodávku specializovaného vybavení. Někteří již začali tento problém obcházet tak, že nakupují komoditní hardware, který je mnohem dostupnější, a následně investují do specializovaného softwaru, aby mohli rychle a efektivně poskytovat to, co je potřeba. Posledním trendem je další stírání hranice mezi poskytovateli telekomunikačních a cloudových služeb. Telekomunikační společnosti budují cloudy již řadu let, ale s rozmachem distribuovaných aplikací, tlakem na možnosti volby a požadavky na vysokou flexibilitu prostředí se začne stále více cloudových poskytovatelů zabývat sítěmi, infrastrukturou a správou lokálních zákaznických prostředí.

Novinky, Sekce AI/BI/chatbot
Košík